Negativní dopad syrských sankcí na léčbu dětí s rakovinou. Nemocnicím chybí léky a finance
FOTOPŘÍBĚH. Lékaři na onkologickém oddělení v dětské nemocnici v Damašku dlouhodobě bojují s kritickým nedostatkem specializovaných léků pro jejich mladé pacienty. Není to však jen kvůli všeobecnému chaosu, který v zemi způsobila šest let trvající občanská válka, upozorňuje v reportáži agentura Reuters. Světová zdravotnická organizace (WHO) z toho viní také západní sankce, které silně omezují dovoz léků, ačkoliv u většiny podobných opatření ze strany Spojených států nebo Evrospké unie existuje pro zdravotní materiál výjimka.
Po šesti letech války je syrský zdravotnický systém, který v minulosti patřil k těm nejlepším na Blízkém východě, na pokraji zhroucení. V současnosti plně funguje pouze 44 procent nemocnic a více než čtvrtina nefunguje podle WHO vůbec.
Celkový propad syrského zdravotnictví přispěl například v roce 2014 k poklesu průměrné délky života na 60 let pro muže a 70 pro ženy. V roce 2009 to bylo přitom 72 a 75 let. V zemi mimo to roste také počet úmrtí těhotných žen a matek při porodu.
Vládní škrty ve zdravotnictví - spolu s drastickým propadem syrské měny a nepřímým efektem sankcí - pak jen prohlubují utrpení pacientů, kteří potřebují léky z ciziny.
Pro rodiny s nemocnými dětmi se situace stává bezvýchodnou. V dětské nemocnici ve vládou ovládaném Damašku jsou čekárny před onkologickým oddělením plné příbuzných, mnozí z nich s sebou mají deky a matrace pro případ, že budou muset čekat v nemocnici přes noc.
Jedním z nich je i Najm Der Músa, který v Damašku žije už rok se svou desetiletou dcerou. Do města se přestěhoval, aby jí zařídil pravidelnou péči. Jeho žena s dalšími šesti dětmi zůstala ve městě Dajr az-Zaur, kde vládní síly stále obléhá takzvaný Islámský stát. „Mojí dceři byla nejdřív diagnostikována rakovinoa ledvin. Teď se rakovina objevila i na plicích,“ řekl reportérům agentury Reuters.
Sýrie před začátkem války produkovala 90 procent léků, které potřebovala, sama. Farmaka proti rakovině byla ale vždy na seznamu těch, která se do země dovážela. Podle zástupkyně WHO v Sýrii Elizabeth Hoffové dovoz léků postihly především škrty ve zdravotnictví, které započaly spolu s válkou v roce 2011, a také 90procentní pokles hodnoty syrské libry, což stojí za neúměrným zdražením léčiv. To ale není důvodem, proč dodávky léků na rakovinu pokulhávají za rostoucí poptávkou.
„Dopady ekonomických sankcí uvalených na Sýrii silně ovlivnily obstarávání některých léčiv, včetně těch na rakovinu,“ uvedla Hoffová. Sankce podle ní bránily některým mezinárodním farmaceutickým firmám v obchodování se syrskými orgány a brzdily zahraniční banky při vyřizování plateb za dovážená farmaka.
Spojené státy a Evropská unie uvalily na syrskou vládu i některé ozbrojené skupiny v zemi celou řadu opatření. Washington třeba zakázal vývoz a prodej zboží a poskytování služeb ze Spojených států nebo ze strany amerických občanů. Evropská unie zase přišla se zákazem cestování, zmrazením majetku a zbrojním embargem.
Sankce zároveň cílily na finanční vazby se syrskými orgány, nakupování ropy a zemního plynu ze země nebo investice do energetického průmyslu. Prezident Bašár Asad pak sankce částečně viní z toho, že se z některých Syřanů stali uprchlíci, kteří často utíkali do Evropy.
Americké a evropské sankce výjimky pro léky a další humanitární pomoc většinou obsahují. Blokováním obchodů se syrskou vládou ale obchod s léčivy nepřímo ovlivňují, píše Reuters.
Mnoho farmaceutických společností z opatrnosti omezilo obchodování se Sýrií. Americké ministerstvo zahraničí na svou obranu uvedlo, že ministerstvo financí povolilo služby na podporu humanitárních aktivit v Sýrii a existují legální způsoby, jak léky do země přivést.
'Vracíme jim důstojnost'. Lékaři z MEDEVAC pomáhají lidem zapomenutým válkou a inspirují svět
Číst článek
Kritiku za sankce odmítla také Evropská unie. „Taková opatření nejsou mířena proti civilní populaci. Sankce EU se nevztahují na klíčová odvětví syrského hospodářství, jako je jídlo nebo léky,“ uvedla tisková mluvčí unie pro agenturu Reuters.
Připustila sice, že firmy opravdu od obchodování se Sýrií upustily, to ale podle ní mělo i jiné příčiny, jako je „bezpečnost, pověst, obchodní motivace, opatření proti praní špinavých peněz“ a také přítomnost džihádistických skupin.
WHO Sýrii zásobuje základními léky, zdravotnickým materiálem a pořizuje generické léky ze schválených zdrojů v Evropě, Severní Africe a Asii. Podle Hoffové ale značkové produkty z USA vzhledem k sankcím importovat nemohou.
Díky prostředkům z Kuvajtu může organizace do Sýrie dodávat nejdůležitější farmaka, včetně těch pro 16 000 pacientů s rakovinovým onemocněním, z nichž tisíce jsou děti s leukémií. Poptávka je ale mnohem vyšší, než co může WHO pokrýt.
Kromě léků proti rakovině mají zdravotníci podle Hoffové kritický nedostatek inzulínu, anestetik, určitých antibiotik potřebných pro intenzivní péči, sér, intravenózních tekutin a jiných krevních produktů a vakcín.
Děti války: po šesti letech bojů vyrůstá v Sýrii generace, která mír nikdy nezažila
Číst článek
V roce 2014 připadalo v zemi na tisíc pacientů 1,3 lékaře, což je třeba méně než polovina v porovnání se sousedním Jordánem nebo Libanonem. Dětská nemocnice v Damašku navíc čelí stále sílícímu tlaku. Onkologická oddělení v provinčních městech, jako je Aleppo a Latakia, byla vyřazena z provozu již dříve kvůli neutichajícím bojům v oblastech.
Nyní navštěvuje nemocnici v Damašku zhruba 200 dětí týdně. Z toho více než 70 procent do města podle ředitele nemocnice Mahera Haddada dojíždí. Velká poptávka zpožďuje léčbu desítek nemocných dětí zhruba o 15 až 20 dní v průměru, což podle něj ohrožuje jejich vyhlídky, celkový zdravotní stav i schopnost na léky reagovat.
„Většina léků proti rakovině se dováží. Pharmex (státní podnik, který nakupuje léky pro vládou financované nemocnice po celé Sýrii – pozn. redakce) dřív dovážel zásoby léků, které veřejné nemocnice potřebovaly. Myslím, že teď to ale nemohou kvůli ekonomickým sankcím dělat v takovém rozsahu,“ popsal reportérům Haddad.
V jeho nemocnici je momentálně 36 volných postelí. 17 z nich je přiděleno dětem s rakovinou. Podle Naval, která se reportérům představila pouze křestním jménem, jde o jedinou nemocnici, kde rodinám s nemocnými dětmi nabízí léčbu zdarma.
I proto tam se svou 14letou dcerou trpící leukémií dojíždí každou čtvrtou noc z oblasti Qalamounu, vzdálené zhruba 90 kilometrů od Damašku.
Se situací rodin nemocných dětí se snaží pomoct také soukromá charita Basma. Ta pomáhá s financováním léků pro chudé. Podíl pacientů, kteří potřebují pomoc, stoupl ale od počátku války ze zhruba 30 procent na téměř 80, uvedl výkonný ředitel Basmy Rima Salem. Znepokojující je podle něj především to, že se léčba u dětí může výrazně zpozdit. „Dítě s rakovinou může zemřít během čekání na léčbu,“ řekl pro Reuters.
