Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Bojoval za ukončení půl století trvajícího konfliktu

Nobelovu cenu za mír obdržel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Komise ho ocenila za roli při ukončení 52 let trvajícího konfliktu. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Prezident pomohl dojednat mírovou dohodu s největší povstaleckou skupinou FARC. Nobelovu cenu získal i přesto, že Kolumbijci v nedělním referendu dohodu těsně odmítli. Tento výsledek ale podle Nobelova výboru nemusí nutně znamenat, že mírový proces v Kolumbii je mrtvý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos | Foto: Reuters

Ocenění za mír mělo být podle Nobelova výboru také vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu.

„Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také zástupcům nesčetných obětí občanské války," dodal Nobelův výbor.

Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. „Byl dojatý, vděčný. Řekl, že cena má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii," řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.

Prezident Santos a mírová dohoda v Kolumbii

Juana Manuela Santose poprvé Kolumbijci zvolili hlavou státu v roce 2010. Svůj mandát obhájil i na podruhé a jeho funkční období končí v roce 2018.

Za jeho vlády se zemi podařilo de facto ukončit válečný konflikt s povstalci z radikálně levicového hnutí FARC. Vláda s nimi podepsala na konci srpna mírovou dohodu a zdálo se, že vše spěje k oficiálnímu ukončení války.

‚Kolumbie se vrátí do války.‘ Mírovou dohodu s FARC voliči v referendu těsně odmítli

Číst článek

Krok ale museli schválit Kolumbijci v nedělním referendu. Přestože předvolební průzkumy ukazovaly, že dohodu podpoří téměř dvě třetiny voličů, nestalo se tak. Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. K urnám navíc přišlo jen 37 procent lidí.

Odpůrcům se nelíbily přílišné ústupky pro levicové povstalce. Problematické bylo především to, že členové FARC měli uniknout běžným trestům za zločiny jako zabíjení nebo únosy.

Výsledek byl pro mnohé překvapující. Prezident Santos ho uznal a zároveň ujistil, že oboustranný klid zbraní bude nadále platit. Vyjednávání o míru budou podle něj nadále pokračovat. Otevřenost k dalším rozhovorům naznačil i vůdce skupiny FARC Rodrigo Londono.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo, tedy Přesná rána. Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.

„FARC si zachová svou ochotu k míru. Budoucnost chceme stavět jen slovy, a ne zbraněmi. Kolumbijskému lidu, který sní o míru, vzkazujeme, že se na nás může spolehnout. Po tomto výsledku nás jako hnutí čeká ještě větší výzva. Musíme být silnější, abychom zajistili stabilní a trvající mír,“ oznámil Londono.

Během konfliktu trvajícího od roku 1964 zemřelo na 220 tisíc lidí, miliony Kolumbijců musely opustit domovy. Rozhovory o ukončení nejdelší války v Latinské Americe nabraly na obrátkách koncem roku 2012.

„Dojednané podmínky jsou mnohostranným kompromisem. Vyjednávání, která začala už před čtyřmi lety, rozhodně nebyla snadná. Příměří, kdy vláda a povstalci proti sobě přestali střílet, bylo uzavřeno až v červnu tohoto roku,“ přiblížil před časem Jan Němec, odborník na Latinskou Ameriku z Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Na Nobelovu cenu míru byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů, a to konkrétně 228 jednotlivců a 148 organizací. Loni toto ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara".

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oceněním za fyziologii a lékařství. Získal ji 71letý Japonec Jošinori Ósumi za objevy při zkoumání autofagie.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vývoj molekulárních strojů

Číst článek

V úterý se svět dozvěděl, že Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech. Vědci David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz se zabývali výzkumem topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Ve středu oznámila Švédská královská akademie věd, že Nobelovu cenu za chemii získali vědci Jean Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa za vývoj molekulárních strojů.

V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu. Ocenění se budou předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru