Pesimismus, nezaměstnanost a migrace. Čísla, které vám pomohou pochopit předvolební Francii

DATA V ČLÁNKU. Francouzi si koncem dubna budou vybírat nového prezidenta. Ve volbě se utká jedenáct kandidátů, z nichž největší šanci mají podle průzkumů pravicová kandidátka Marine Le Penová, centrista a liberál Emanuel Macron a republikán François Fillon. Jejich úspěch u voličů lze často vysvětlit dlouhou kariérou, osobním kouzlem, ale také tématy, na která míří. Podívejte se, proč u francouzských voličů rezonují témata, jako omezení migrace, počtu státních zaměstnanců nebo větší ekonomický růst.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Graf: Za poslední léta vzrostl počet Francouzů přesvědčených o tom, že ve Francii je příliš mnoho imigrantů. Více v článku | Foto: Český rozhlas

Přetrvávající náladou v zemi je podle francouzských sociologů pesimismus, který v posledních letech zachytilo už několik průzkumů. Ten poslední zveřejnil začátkem února deník Figaro a 67 % Francouzů je podle něj přesvědčeno, že jejich země je v úpadku. Pro porovnání, podobný názor zastávalo v Německu 47 % dotázaných. Podle ředitele společnosti Ipsos, která za průzkumem stála, jsou Francouzi pesimističtější než obyvatelé jiných zemí a více podezřívaví ke svým elitám.

Deník Figaro poukazuje i na to, že 80 % Francouzů je přesvědčeno, že proto, aby se situace v zemi zlepšila, potřebují lídra, který je připraven „změnit pravidla“.

Faktorem, který k pesimismu přispívá, je míra nezaměstnanosti v zemi. Se svými 9,6 % je zhruba o jeden procentní bod vyšší než průměr Evropské unie, hlavním problémem je ale nezaměstnanost mladých. Ta na konci loňského roku dosahovala 26,2 %. Nejspíš i kvůli tomu je 70 % Francouzů přesvědčeno, že život je pro mladé pod 30 let těžší než pro předchozí generace.

Pocit, že ekonomická situace země se nevyvíjí správním směrem, zachytil ve svém rozsáhlém výzkumu i institut France Stratégie, spadající pod úřad premiéra. Podle něj je 64 % dotázaných přesvědčeno, že třídní boj v dnešní Francii skutečně existuje, což je nárůst o dvacet procentních bodů oproti stejnému průzkumu z roku 1967. Více než polovina Francouzů vnímá silné napětí mezi bohatými a chudými.

Na náladě lidem nejspíš nepřidává ani fakt, že státní dluh vzrostl ze 61,1 % HDP v roce 1997 na 96,2 % v roce 2015.

Průzkum France Stratégie se zaměřuje i na jiné důležité téma letošních voleb – migraci. Podle jeho dat dnes tvoří cizinci a děti cizinců pod 18 let 18,1 % celkové populace země, část z nich jsou přitom migranti z jiných zemí jižní Evropy, jako jsou Španělsko nebo Itálie. Děti cizinců už samy sebe v drtivé většině případů považují už za Francouze. Jak je vnímá zbytek populace, je ovšem otázkou.

Za poslední léta totiž vzrostl počet Francouzů přesvědčených o tom, že ve Francii je příliš mnoho imigrantů. Loni to bylo 64 % dotázaných, mírný pokles oproti roku 2015, kdy se průzkum dělal těsně po teroristických útocích, a číslo se vyhouplo na 69 %.

Jak upozorňuje France Stratégie, jednou z nejméně akceptovaných je muslimská komunita. O té je 74 % Francouzů přesvědčeno, že se snaží vnutit svůj způsob fungování jiným. Výsledkem podobných pocitů je, že v letech 2013 a 2014 registrovala francouzská policie zločin proti muslimům každý druhý den.

Většina Francouzů se zároveň domnívá, že integrace cizinců do společnosti funguje špatně – 72 % v roce 2014 oproti 37 % o devět let dříve.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme