Pesimismus, nezaměstnanost a migrace. Čísla, které vám pomohou pochopit předvolební Francii

DATA V ČLÁNKU. Francouzi si koncem dubna budou vybírat nového prezidenta. Ve volbě se utká jedenáct kandidátů, z nichž největší šanci mají podle průzkumů pravicová kandidátka Marine Le Penová, centrista a liberál Emanuel Macron a republikán François Fillon. Jejich úspěch u voličů lze často vysvětlit dlouhou kariérou, osobním kouzlem, ale také tématy, na která míří. Podívejte se, proč u francouzských voličů rezonují témata, jako omezení migrace, počtu státních zaměstnanců nebo větší ekonomický růst.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Graf: Za poslední léta vzrostl počet Francouzů přesvědčených o tom, že ve Francii je příliš mnoho imigrantů. Více v článku | Foto: Český rozhlas

Přetrvávající náladou v zemi je podle francouzských sociologů pesimismus, který v posledních letech zachytilo už několik průzkumů. Ten poslední zveřejnil začátkem února deník Figaro a 67 % Francouzů je podle něj přesvědčeno, že jejich země je v úpadku. Pro porovnání, podobný názor zastávalo v Německu 47 % dotázaných. Podle ředitele společnosti Ipsos, která za průzkumem stála, jsou Francouzi pesimističtější než obyvatelé jiných zemí a více podezřívaví ke svým elitám.

Deník Figaro poukazuje i na to, že 80 % Francouzů je přesvědčeno, že proto, aby se situace v zemi zlepšila, potřebují lídra, který je připraven „změnit pravidla“.

Faktorem, který k pesimismu přispívá, je míra nezaměstnanosti v zemi. Se svými 9,6 % je zhruba o jeden procentní bod vyšší než průměr Evropské unie, hlavním problémem je ale nezaměstnanost mladých. Ta na konci loňského roku dosahovala 26,2 %. Nejspíš i kvůli tomu je 70 % Francouzů přesvědčeno, že život je pro mladé pod 30 let těžší než pro předchozí generace.

Pocit, že ekonomická situace země se nevyvíjí správním směrem, zachytil ve svém rozsáhlém výzkumu i institut France Stratégie, spadající pod úřad premiéra. Podle něj je 64 % dotázaných přesvědčeno, že třídní boj v dnešní Francii skutečně existuje, což je nárůst o dvacet procentních bodů oproti stejnému průzkumu z roku 1967. Více než polovina Francouzů vnímá silné napětí mezi bohatými a chudými.

Na náladě lidem nejspíš nepřidává ani fakt, že státní dluh vzrostl ze 61,1 % HDP v roce 1997 na 96,2 % v roce 2015.

Průzkum France Stratégie se zaměřuje i na jiné důležité téma letošních voleb – migraci. Podle jeho dat dnes tvoří cizinci a děti cizinců pod 18 let 18,1 % celkové populace země, část z nich jsou přitom migranti z jiných zemí jižní Evropy, jako jsou Španělsko nebo Itálie. Děti cizinců už samy sebe v drtivé většině případů považují už za Francouze. Jak je vnímá zbytek populace, je ovšem otázkou.

Za poslední léta totiž vzrostl počet Francouzů přesvědčených o tom, že ve Francii je příliš mnoho imigrantů. Loni to bylo 64 % dotázaných, mírný pokles oproti roku 2015, kdy se průzkum dělal těsně po teroristických útocích, a číslo se vyhouplo na 69 %.

Jak upozorňuje France Stratégie, jednou z nejméně akceptovaných je muslimská komunita. O té je 74 % Francouzů přesvědčeno, že se snaží vnutit svůj způsob fungování jiným. Výsledkem podobných pocitů je, že v letech 2013 a 2014 registrovala francouzská policie zločin proti muslimům každý druhý den.

Většina Francouzů se zároveň domnívá, že integrace cizinců do společnosti funguje špatně – 72 % v roce 2014 oproti 37 % o devět let dříve.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme