Pokuta, týden vězení nebo rány bičem. Jak je to s tresty za hanobení hlavy státu jinde ve světě?

Je návrh 64 poslanců na obnovu paragrafu o hanobení hlavy státu ojedinělý? Jak jsou na tom s uzákoněnou ochranou prezidenta v okolních zemích? Tresty za urážky jsou častější spíše na východ od Česka, vyplynulo z našeho pátrání mezi paragrafy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman při projevu ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem | Foto: ČTK

V trestních zákonech v některých evropských zemích "protihanobící" paragrafy existují. Například u našich sousedů v Polsku je trestné urážet nejen polského prezidenta, ale jakoukoli hlavu jiného státu. Za takovouto urážku hrozí až 3 roky vězení.

Podobné to je v Německu. Tamní paragraf 103 trestního zákoníku počítá v takových případech s peněžní pokutou nebo odnětím svobody až na pět let. Tento paragraf chtěl nedávno využít třeba turecký prezident Recep Erdogan, který zažaloval německého moderátora a satirika Jana Böhmermanna, který o Erdoganovi odvysílal vulgární báseň. Se žalobou ale nepochodil. Německo se navíc paragrafu o urážce hlavy státu brzy zbaví.

Skupina poslanců navrhuje až rok vězení za hanobení prezidenta. Chce předejít urážkám a excesům

Číst článek

Naproti tomu Rakousko nemá žádný zvláštní zákon. V případě hanobení prezidenta lze použít paragraf 115 trestního zákoníku ve spojení s paragrafem 117 téhož zákoníku. I v tomto případě musí trestní stíhání schválit prezident. Obžalovanému hrozí trest ve výši max. 3 měsíců odnětí svobody. Nedávno se o možné žalobně hodně diskutovalo v souvislosti se satiriky Stermannem a Grissemannem, kteří ve svém pořadu parodovali prezidentský pár Fischerových. Prezidenta to ale neurazilo a žalobu nepodal.

Na Slovensku v roce 2002 slovenský ústavní soud platnost pozastavil platnost paragrafu 103 trestního zákona o hanobení prezidenta. Zatímco v České republice byl tento paragraf zrušen krátce po rozdělení Československa, na Slovensku přetrvával.

Urážky králů

Královna Beatrix (2005) | Foto: Paul Blank Creative Commons, lic. CC BY-SA 2.5

Podobné zákony platí i v evropských v monarchiích. V Belgii, Nizozemsku, Španělsku nebo Dánsku a Švédsku existuje v trestních zákonech ustanovení o stíhání hanobení panovníka. Příliš se nevyužívají a jedná se spíše o jakási mrtvá ustanovení.

V Nizozemsku šel tak například před devíti lety na týden do vězení 47letý muž, který veřejně před policistou urážel královnu Beatrix a zaplatil i pokutu.

Dlouhé vězení nebo rány bičem

Zákony postihující urážku prezidenta platí i v některých postsovětských republikách, jako jsou Tádžikistán, Kazachstán a Bělorusko. V Rusku dokonce hrozí trest jen za urážku veřejného činitele. Trestem je pokuta v přepočtu zhruba 15 tisíc korun, případně 120 až 180 hodin veřejně prospěšných prací. Prezident Vladimir Putin ale tento zákon zatím nevyužil.

Tvrdší trest platí v Turecku, kde se může člověk dostat do vězení až na 5 let za urážku prezidenta.

Mimo Evropu pak tresty najdeme například v Íránu, kde hrozí za urážku prezidenta 74 rad bičem a vězení. V Thajsku se můžete za urážku krále a člena královské rodiny dostat do vězení až na 15 let.

Pavel Novák, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru