Polsko zveřejnilo jména stovek tajných agentů, velká část z nich ještě žije
Cizí služby se už nemusejí namáhat. Polský Ústav národní paměti podle deníku Gazeta Wyborcza zveřejnil jména téměř tisícovky agentů tajných služeb z dob socialismu, ale i z období po roce 1989.
„Je to neuvěřitelný skandál. Většina těch lidí ještě žije, jejich kontakty také. Polský stát je jednoduše zradil," cituje deník bývalého agenta rozvědky.
Instytut Pamięci Narodowej
Ústav národní paměti (IPN) je výzkumný ústav ve Varšavě, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu, spáchanými v Polsku v letech 1939–1989. Ústav zahájil svou činnost 1. července 2000. Jeho ředitele jmenuje a odvolává Sejm, chod úřadu je financován ze státního rozpočtu.
Zveřejněna byla krycí, ale i skutečná jména agentů, kteří působili v tajných službách před rokem 1989. Ve službách ale se změnou režimu nemuseli přestat pracovat.
Údaje byly zveřejněny podle zákona o Ústavu národní paměti, který odtajnění záznamů z časů Polské lidové republiky nařizuje. Instytut pamięci narodowej (IPN) se zabývá zločiny nacismu a komunismu, spáchanými v Polsku v letech 1939–1989. Zákon zveřejnění jmen agentů z let před rokem 1989 nařizuje, neřeší však už to, zda dotyční v tajné službě pokračovali i po změně režimu.
Mezi jmény je i současný pracovník NATO
Gazeta ze jmen vybrala příklad Mariusze Kazany. Šéf diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí zemřel při leteckém neštěstí u Smolenska v dubnu 2010. Z katalogu, který IPN zveřejnil, vyplývá, že měl krycí jméno Czarski a do služeb vstoupil v roce 1986. Zveřejněny byly i tři Kazanovy složky - jedna z ministerstva, dvě z doby vojenské služby.
Dalším prozrazeným agentem je například úředník, který koordinoval vstup Polska do NATO a dodnes v centrále Severoatlantické aliance pracuje – na starosti má integraci, partnerství a kooperaci.
O Ústav se vede politický boj
Data zveřejnil IPN v rámci „Inwentarza archiwalnego", který už z IPN unikl v roce 2004 a rozpoutal aféru známou jako „Wildsteinův seznam". Zatímco tehdy archiv obsahoval 160 tisíc záznamů, ten aktuální, do kterého zamířily i dříve tajné informace, má záznamů přes jeden a půl milionu.
Ústav národní paměti je dlouhodobě politickým tématem. Nedávno se objevily zprávy o snaze konzervativní vlády získat nad IPN kontrolu.
Vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) podle části historiků usiluje o to, aby bádání odpovídalo obrazu, který snaží vykreslit. Podle kritiků chce zřídit institut policejní kontroly nad historií namísto tělesa, které bude nestranně zkoumat, co se skutečně stalo.
