Rok od útoků v Bruselu. Zachránili nás pracovníci metra, zachovali klid, vzpomíná mladá žena
Brusel si ve středu připomíná rok od krvavých teroristických útoků. Islámští radikálové při nich na letišti a v metru zabili 32 lidí a stovky dalších zranili. Mezi oběťmi bylo i mnoho muslimů. Útok v metru změnil život i jedné mladé egyptské ženě, slečně Husajnové.
Kouř, křik, všude krev a lidská těla, tak to vypadalo ve stanici metra Maelbeek poté, co se tam krátce po deváté hodině ranní 22. března 2016 odpálil sebevražedný atentátník Khalid El Bakraoui.
Nálož na svém těle aktivoval v jedoucím vlaku metra jen chvíli poté, co ho minula linka jedoucí v opačném směru. V ní seděla i mladá Egypťanka slečna Husajnová.
Rok od útoků v Bruselu. Zachránili nás pracovníci metra, zachovali klid, vzpomíná mladá žena. Natáčel zpravodaj Filip Nerad
„Slyšeli jsme něco jako výbuch. Metro zastavilo. Během pár minut jsme všude viděli a cítili kouř. Došlo nám, že to byl nejspíš další útok,“ líčí své zážitky pětatřicetiletá výzkumnice.
Když ráno nastupovala do metra, věděla o útoku na letišti Zaventem. Ani ve snu ji prý ale nenapadlo, že by teroristé mohli zaútočit také na podzemní dráhu.
„Někteří lidé se chovali úplně klidně. Jiné naopak zachvátila panika, brečeli a snažili se dovolat známým. Co mě ale nejvíc zaujalo, to byla reakce obsluhy metra. Zachovala si naprosto chladnou hlavu a dostala nás v pořádku ven. To metro bylo přeplněné a určitě bychom se ušlapali k smrti, pokud by ti lidé nezvládli naši evakuaci,“ podotýká mladá Egypťanka, která nechtěla zveřejnit své křestní jméno.
Sama nejspíš jen o vlásek unikla výbuchu, to si Egypťanka působící na bruselské univerzitě ale uvědomila až ten den večer.
„Dlouho jsem si odmítala připustit, že se něco takového stalo. Pak to ale pro mě bylo o to bolestnější. Považovala jsem za absurdní, že ti teroristé zabíjeli jiné lidi ve jménu mé vlastní víry. Jsem muslimka a islám nám nepřikazuje, abychom kohokoli vraždili,“ dodává.
Právě to, že útoky spáchali islamisté, ovlivnilo život muslimů žijících v Belgii, jako je slečna Husajnová. Dodnes se prý ona, její příbuzní a známí potýkají s podezřívavostí úřadů.
„Například na letištích je to pro nás složitější. Uplatňují se vůči nám mnohem přísnější bezpečnostní opatření. Kvůli tomu, že mám pas arabské země, muslimské jméno a nosím šátek, ke mně úředníci na letištích přistupují přísněji. Ptají se, kam letím, proč tam letím a jak dlouho tam budu. Neustále musím vysvětlovat, co tady v Belgii dělám, i když mám platné povolení k pobytu,“ přibližuje.
Ani po roce se navíc nesrovnala s cestováním přes stanici, kde terorista napojený na takzvaný Islámský stát zabil polovinu obětí bruselských atentátů.
„Dodnes, když projíždím Maelbeekem, necítím se tam dobře. Není to strach, ale je pro mě těžké si představit, že na tom místě přišli lidé o život. Bolí mě to i po tom roce,“ uzavírá mladá Egypťanka.