Sovětskou lež je těžké vyvrátit, říká Polivanová z organizace Memorial

O víkendu si v Rusku připomněli památku obětí politických represí. Podle organizace Memorial se vzpomínky účastní každý rok více lidí, lži o represích a gulazích se ale vyvracejí těžko.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solovecký kámen v Moskvě | Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0, Andy House

Solovecký kámen je pomník v centru Moskvy, kde se každoročně na konci října setkávají pozůstalí po obětech sovětského teroru a také lidé, kterým jedna z nejhrůznějších etap ruské minulosti 20. století není lhostejná. O víkendu se u Soloveckého kamene konaly akce spojené se Dnem památky obětí politických represí.

Solovecký kámen přivezli ze Soloveckých ostrovů, z táborů zvláštního určení. Společnost Memorial ho na tomto místě slavnostně odhalila 30. října 1990. Tehdy se tady na Lubjanském náměstí ještě tyčil pomník šéfa tajné služby NKVD Felixe Dzeržinského. Odstranili ho až 22. srpna 1991.

„Malý Solovecký kámen koexistoval s obrovským vysokým pomníkem Dzeržinského devět měsíců. Kámen zvítězil a je tady už 26 let,“ popisuje historii pomníku Alexandra Polivanová, která ve společnosti Memorial mapuje místa spojená se stalinským terorem.

Rusko označilo organizaci Memorial, která mapuje zločiny komunismu, za zahraničního agenta

Číst článek

Dne památky obětí politických represí se každý rok účastní více a více lidí. „Je to velmi důležitý, byť pomalý společenský proces. Lidé nahlas a veřejně čtou jména obětí přímo pod okny budovy bývalé KGB. Nám jde o personifikaci teroru,“ vysvětluje.

Mluvit o milionech obětí je ale pro Memorial příliš abstraktní. Organizace chce připomenout osudy konkrétních lidí. „Chceme ukázat konkrétního člověka, který někde pracoval, měl tolik a tolik let. Pak přišel stát, zavřel ho a zastřelil,“ říká. Podle ní tak lidé začnou chápat, nakolik zločinná byla státní politika.

Memorial se nyní snaží zdůrazňovat hodnotu lidských práv v Rusku v 30. letech i dnes. „Doufáme, že nám to pomůže vybudovat v Rusku společnost založenou na hodnotách lidského života a lidských práv a svobod,“ vysvětluje Polivanová.

V současné době se v Rusku množí pokusy znovu přepsat historii nebo se rovnou vrátit k sovětským učebnicím, které stalinský teror někdy zamlčovaly, jindy popíraly nebo represe vysvětlovaly jako nutné zlo na cestě ke světlým zítřkům.

„Dochází k mnoha pohybům v různých, a to i v protichůdných směrech. Svědčí to o tom, že tato část historické paměti je pro nás stále důležitá a bolestivá, že není lidem lhostejná. Na jedné straně vidíme obnovování pomníků Stalinovi, na druhé straně útoky na tyto pomníky a budování nových pomníků obětem represí. Je velmi těžké strávit naši historii, vysvětlit ji a vzít si ponaučení,“ říká Polivanová, podle které jsou spory přirozené, protože Ruská historie byla komplikovaná.

Podle ní ale nejde jen o represe, gulagy a jejich oběti. Podle Polivanové jsou jedním z hlavních zločinů sovětského režimu nejen smrt statisíců lidí, ale i to, že o tom lhal. Tuto lež je podle ní velmi obtížné vyvrátit. „My můžeme odhalit, že miliony lidí byly zastřeleny, ale nejsložitější je vysvětlit to všem, protože mnozí lidé mají k tomuto tématu emociální vztah a nechtějí přijmout pravdu. Sovětská lež na ně totiž působí dál,“ konstatuje Polivanová.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru