Blesková zpráva

Zeman navrhl do rady ústavu pro studium totalit Karla Srpa

Syrští povstalci ztratili klíčovou čtvrť na severovýchodě Aleppa. Z města uteklo deset tisíc civilistů

Syrská armáda dobyla klíčovou čtvrť Sachúr na severovýchodě města Aleppo, která byla doposud pod kontrolou povstalců. Oznámila to v pondělí exilová opoziční organizace SOHR, podle níž jde o největší ztrátu opozice v Aleppu od roku 2012. Vládním vojákům se tak podařilo rozdělit území rebelů na dvě části.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové civilní obrany zachraňují děti v Aleppu po leteckých náletech na město. | Foto: Reuters

Město bylo rozděleno v roce 2012 - jeho východ ovládali povstalci a západní část armáda. Tento měsíc vládní jednotky zahájily mohutnou ofenzivu a postupují stále hlouběji do povstaleckého území.

„Jedná se o největší porážku pro opozici v Aleppu od roku 2012," řekl v pondělí agentuře Reuters o dobytí čtvrti Sachúr představitel SOHR Ramí Abdar Rahmán.

Syrská armáda pokračuje v dobývání Aleppa. Ovládla další část rozděleného města

Číst článek

„Opozice během mohutného postupu vládních jednotek ztratila více než třetinu oblastí, které v Aleppu ovládala," dodal.

Z východního Aleppa ovládaného syrskými rebely uteklo před boji od sobotního večera do oblastí ovládaných syrskými vládními silami už asi čtyři tisíce obyvatel a dalších šest tisíc civilistů do čtvrti kontrolované Kurdy. Uvedla to podle agentury AFP v noci na pondělí syrská exilová opoziční organizace SOHR.

LETOŠNÍ BOJ O ALEPPO
1. února 2016 - Armáda zahájila za podpory ruského letectva velký útok na město Aleppo, někdejší průmyslové a obchodní centrum země.
30. srpna - V Aleppu zahynul vysoce postavený velitel a mluvčí radikálního Islámského státu (IS) abú Muhammad Adnání.
15. listopadu - Armáda zahájila s pomocí dalších skupin ofenzivu po skončení ruského moratoria na letecké útoky na Aleppo.
21. listopadu - Armáda prolomila pozice opozice na severu města.
22. listopadu - Bylo oznámeno, že za týden bojů ve městě zahynulo nejméně 141 civilistů včetně 18 dětí.
26. listopadu - Armáda dobyla největší čtvrť v sektoru ovládaném povstalci ve východní části Aleppa, Masákin Hanánú.
27. listopadu - Armáda ohlásila dobytí další části města, čtvrti Džabal Badr, kterou dosud ovládali povstalci.
28. listopadu - Armáda dobyla klíčovou čtvrť Sachúr na severovýchodě města, která byla doposud pod kontrolou povstalců. Vládním vojákům se tak údajně podařilo rozdělit území rebelů na dvě části.

Je to první takový exodus z východního Aleppa po více než čtyřech letech, uvedl Rahmán. „Rychlý postup armády je výsledkem její strategie útočit na východní Aleppo na několika frontách současně," dodal.

„Letectvo vše systematicky ničí, zónu po zóně. Pokud se tomuto letectvu nezakáže bombardovat, zničí zbytek Aleppa, čtvrť po čtvrti," řekl AFP představitel vzbouřenců ve městě.

Obvinil režim a jeho spojence Rusko a Írán z úmyslného vyhladovění lidí ve městě a dalších praktik v rozporu s mezinárodním právem. Damašek naopak označuje vzbouřence za teroristy a odmítá veškerou zahraniční kritiku, že bojem proti ozbrojené opozici se dopouští válečných zločinů.

Poslední jídlo OSN rozdala 13. listopadu

Od začátku ofenzivy vládních sil před 13 dny podle exilové opozice zahynulo nejméně 225 civilistů, z toho 27 dětí. Dobytí Aleppa by bylo pro syrského prezidenta Bašára Asada velkým vítězstvím po šesti a půl letech bojů, které si podle zdrojů AFP již vyžádaly více než 300 tisíc mrtvých.

Na Aleppo těžce dopadá humanitární krize způsobená vleklou válkou. Podle odhadů je ve východní části města více než 250 tisíc lidí, kteří nemají přístup ke zdroji potravin ani lékům. Poslední zásoby jídla OSN v oblasti rozdělila 13. listopadu. Situaci komplikuje i blížící se zima a klesající teploty.

Aleppo, město obrácené v trosky

Bývalé ekonomické středisko Sýrie a druhé největší město v zemi mělo před válkou na 2,5 milionu obyvatel. Leží na severovýchodě Sýrie, asi 50 kilometrů od tureckých hranic. Na 100 kilometrů je to západním směrem ke Středozemnímu moři a stejná vzdálenost dělí město na východ od řeky Eufrat. Bývala to významná křižovatka karavanních cest do Perského zálivu k moři a z Arabského poloostrova do Malé Asie.

Jak přežít v obleženém městě? Snili jsme, abychom se nezbláznili, vzpomíná Adisa

Číst článek

Město, založené nejspíš někdy v šestém tisíciletí před naším letopočtem, je trvale osídleno od třetího tisíciletí před Kristem. Ve 12. století bylo město centrem muslimského odporu proti křižákům, kterým se sídlo nepodařilo dobýt. V srpnu 1138 ve městě a okolí při zemětřesení zahynulo na 230 000 lidí, což je považováno za šesté nejhorší zemětřesení v historii.

V roce 1260 dobyli město Mongolové, kteří zmasakrovali původní obyvatelstvo. V dalších stoletích bylo pod nadvládou egyptských mamlúků a v roce 1516 se stalo součástí osmanské říše. V ní bylo Aleppo třetím největším městem po Istanbulu a Káhiře.

Město začalo být významným obchodním a vojenským střediskem oblasti a dlouhá staletí bylo nejsevernější baštou arabského světa. Ve městě se začal rozvíjet zejména bavlnářský a hedvábnický průmysl, výroba cementu a koberců či zpracování kůží. Halab byl až do konce první světové války metropolí veliké osmanské provincie, která zahrnovala jihovýchod Anatolie a sever nynější Sýrie.

Ve 20. století začala rivalita s novou syrskou metropolí Damaškem. Asadův baasistický a alávitský režim potrestal město za podporu povstání islamistického Muslimského bratrstva v letech 1979-1982 a Aleppo též ekonomicky ztratilo po podpisu dohody o volené výměně zboží s Tureckem v roce 2005, kdy mnoho malých firem zkrachovalo kvůli levnější turecké konkurenci. Tamní obchodníci se ale rychle otřepali a začali se orientovat na potravinářství a farmacii.

Předválečný život v Aleppu. Muž kouří dýmku před Aleppskou citadelou, březen 2006. | Foto: Fotobanka Profimedia

Ve městě dominují sunnitští Arabové (65 procent) a sunnitští Kurdové (asi 20 procent). Křesťanů, především Arménů, zde bylo asi deset procent, přičemž po druhé světové válce zde bylo přes 30 procent křesťanů. Ve městě žila dlouhá staletí i židovská menšina, začátkem 20. století bylo Židů ve městě kolem sedmi procent (z asi 100 000 obyvatel), již před válkou zde ale nežil prakticky žádný a velká synagoga z pátého století byla prázdná.

Historické centrum města, proslavené citadelou či orientálním súkem, jehož kryté chodby se táhnou v délce 12 kilometrů, bylo v roce 1986 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Minaret největší mešity se ale v dubnu 2013 při bojích zřítil a UNESCO pak v roce 2013 umístilo centrum města na seznam světového dědictví v ohrožení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru