Trumpovy postoje? Na hranici s Mexikem chce postavit zeď, povolil by waterboarding

Jaké jsou postoje budoucího amerického prezidenta? Donald Trump je nekompromisní ohledně terorismu nebo uprchlíků. Na hranici s Mexikem chce postavit zeď, povolil by také výslechovou techniku waterboarding simulující topení. Velmi radikálně by také postupoval proti bojovníkům takzvaného Islámského státu. Naopak pozitivně se Trump vyjádřil o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump

Donald Trump | Zdroj: Reuters

Migrace

Donald Trump už dříve řekl, že po zvolení prezidentem plánuje postavit na hranici s Mexikem obří zeď. Vyhostit chtěl všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se podle odhadů v USA zdržují ilegálně. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět.

Vyzval také k registraci amerických muslimů nebo k uzavření některých mešit. Loni se vyslovil i pro uzavření USA pro muslimy, od tohoto požadavku později ustoupil a v létě již hovořil spíše o zákazu vstupu lidí z „teroristických států a národů" a o „extrémně detailních prověrkách" muslimů přicházejících do Spojených států.

Chtěl také zpřísnit tresty pro osoby, které zůstanou v USA po vypršení víz, a ukončit právo na získání občanství pro děti přistěhovalců narozené v USA.

Boj proti terorismu

Trump je v boji proti terorismu zastáncem tvrdé ruky. Absolutně by prý schválil waterboarding, výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala za éry George Bushe mladšího. Demokrat Obama se podobných metod zřekl.

Budoucí americký prezident rovněž obhajuje další existenci věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu. Obama si naopak její uzavření vytyčil za jeden z hlavních cílů svého letos končícího prezidentského období. Trump už také dříve prohlásil, že omezení držení zbraní v evropských zemích brání nevinným civilistům, aby se mohli chránit před teroristickými útoky.

Islámský stát, Sýrie, Irák

Vůči ozbrojencům z Islámského státu by Trump podle svých slov postupoval velmi radikálně. Navrhl například změnit mezinárodní právo, které zakazuje vojenské využití mučení. Rovněž navrhl zabíjet rodinné příslušníky teroristů, což by sloužilo jako odstrašení pro ostatní.

5 věcí, které definovaly život i prezidentskou kampaň Donalda Trumpa

Číst článek

Některé z těchto prohlášení nicméně později částečně vzal zpět po kritice ze strany současných i bývalých vojenských představitelů. Syrského prezidenta Bašára Asada označil Trump za „špatného", ale přestal volat po jeho odstoupení. Klíčovou součástí jeho syrské strategie je podle všeho dát více možností Rusku, aby mohlo stabilizovat region.

Trump již několikrát kritizoval rozhodnutí bývalého prezidenta George W. Bushe o invazi USA do Iráku v roce 2003. Podle něj to mělo vliv na rozpoutání nestability na Blízkém východě. Trump nikdy nespecifikoval, jak by situaci v Iráku vylepšil, často nicméně zmiňoval užší spolupráci s Kurdy.

Rusko

Donald Trump se pozitivně vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Je podle něj lepším lídrem než Obama. Prohlásil, že se šéfem Kremlu chce spolupracovat a že zlepšení vztahů s Ruskem by vedlo ke zmírnění napětí například v Sýrii.

Trump řekl, že USA by měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti IS. Názory USA a Ruska na boj s islamisty v Sýrii se dosud výrazně rozcházely.

NATO

Budoucí americký prezident mluvil během předvolební kampaně o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně napadených aliančních členů, například Ruskem, kteří neodvádějí dostatek peněz na armádu.

Boj s klimatem

Trump chce zrušit pařížskou dohodu o klimatu a plánuje zrušit americké příspěvky na programy OSN ohledně globálního oteplování. Dohoda je podle něj pro USA nevýhodná a jednostranná, protože Čína podle něj neplní své závazky. Hodlá také odstoupit od Obamova plánu na snížení amerických emisí oxidu uhličitého skoro o třetinu během příštích 15 let.

Daně, ekonomika

Donald Trump se vyslovil proti regulaci trhu a ohlásil „daňovou revoluci", jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Tématem je zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 procent, většina společností nyní platí 35procentní daň.

První projev Donalda Trumpa: Slibuji, že budu prezidentem všech Američanů

Číst článek

Je kritikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem, která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal. Hovořil rovněž o možném uvalení vysokých cel na dovoz z Číny a Mexika a je proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme