Uljukajev si úplatky vynutil hrozbami, tvrdí vyšetřovatelé. Ruského ministra obvinili z korupce ve velkém

Dvoumilionového úplatku se zadržený ministr hospodářství domohl vydíráním a hrozbami, tvrdí ruský vyšetřovací výbor. Telefon Alexeje Uljukajeva byl od začátku léta pod drobnohledem FSB, která ministra přistihla „přímo při činu“, uvedla v úterý mluvčí výboru. Podle RIA Novosti podezřívala tajná služba Uljukajeva déle než rok. Vyšetřovatelé ministra ve středu obvinili z braní úplatků ve velkém, Uljukajevovi tak hrozí až 15 let ve vězení.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev.

Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev. | Zdroj: Reuters

Výbor oznámil, že případ proti ministrovi otevřeli poté, co Rosněfť nahlásil vydírání. „Uljukajeva zadrželi přímo při činu, když přebíral úplatek. Hovoříme tu o vydírání, o výhrůžkách představitelům Rosněfti,“ řekla pro Interfax mluvčí výboru Světlana Petrenková.

Vyšetřovací výbor Ruské federace tvrdí, že ministr ekonomického rozvoje vymáhal úplatek na společnosti Rosněfť výměnou za to, že ropnému gigantu vystaví pochvalný posudek. Šedesátiletý Uljukajev ze své funkce dohlížel na masovou privatizaci státních podniků. Ocenění ministerstva Rosněfti otevřelo cestu ke koupi polovičního podílu v někdejším rivalovi Bašněfť, který dosud vlastnil stát, uvedla Petrenková.

V Rusku zatkli ministra kvůli podezření z korupce. Je to poprvé od roku 1991

Číst článek

Dodala, že FSB Uljukajeva zadržela na základě komplexní vyšetřovací operace. Nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek citovaný agenturou RIA Novosti tvrdí, že tajná služba ministra sledovala déle než rok. V důsledku odposlechnutých informací pak FSB uskutečnila "vyšetřovatelský experiment", po kterém ministra zadržela.

„Trestní řízení bylo zahájeno podle článku 6.290 trestního zákoníku – přijetí úplatku ve velkém,“ upřesnila mluvčí výboru Petrenková. Citovaný článek stanoví jako trest pokutu ve výši od osmi do stonásobku přijatého úplatku, zákaz vykonávání specifických funkcí na dobu až tří let či trest odnětí svobody na dobu od 8 do 15 let spolu s pokutou ve výši 70násobku sumy úplatku. Podle agentury Reuters dostal Uljukajevův případ na starosti Roman Nesterov, který vedl i kauzu opozičníka Alexeje Navalného a jeho bratra Olega.

Alexej Uljukajev byl jmenován ministrem ekonomického rozvoje v roce 2013. Jak připomíná zpravodaj ČRo v Moskvě Martin Dorazín, Uljukajev patří k předním ruským ekonomům: v 90. letech se podílel na liberálních reformách a působil ve vysokých funkcích na ministerstvu financí a v centrální bance, kde strávil celou dekádu jako náměstek ředitele. Uljukajevovo zadržení a obvinění z korupce je zásadní událostí ruského veřejného života – i z toho důvodu, že ministr je nejvyšším stíhaným státníkem v Rusku za posledních 25 let.

Nebezpečí pozdního putinismu: žádný ďábelský génius, ale car v kokonu polopravd a lží

Číst článek

Jak uvedla ČTK, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil agentuře TASS, že o vině Uljukajeva může rozhodnout jen soud. Premiér Dmitrij Medveděv případ konzultuje s Vladimirem Putinem a zadrženého ministra provizorně nahradil Uljukajevovým náměstkem Jevgenijem Jelinou.

Kontroverzní privatizace

Bašněfť je středně velká ropná firma, v níž stát vlastnil většinový podíl. Prodej těchto akcií do soukromých rukou představoval jeden z pilířů privatizačního programu, kterým Moskva letos usiluje o snížení rozpočtového deficitu.

Jenže privatizaci Bašněfti už stihla opříst kontroverze. Státní akcie společnosti ve výši 50,8procentního podílu před měsícem získal Kremlem ovládaný Rosněfť, kterého koupě přišla na 329,70 miliardy rublů (125,3 miliardy korun).

Rosněfť řídí Putinovi blízký Igor Sečin, který je pokládán za jednoho z nejmocnějších mužů Ruska. | Foto: Fotobanka Profimedia

Uljukajev, který Rosněfť doporučil (podle obvinění ovšem až poté, co si od něj vynutil úplatek), tehdy uvedl, že ropný kolos nabídl za akcie vyšší částku než vládou odhadovanou hodnotu 297 až 315 miliard dolarů. Konkurenční zájemce prý nabízel méně, prohlásilo ministerstvo, aniž by kohokoli jmenovalo.

Ještě v srpnu přitom byla dohoda Bašněfť-Rosněfť odložena poté, co právě Uljukajev a další ministři vznesli proti Rosněfti námitku s tím, že státní společnost se nemůže podílet na privatizačním procesu. Poté zasáhl Vladimir Putin, který účast Rosněfti prosadil s tím, že firmu zčásti vlastní British Petroleum.

Neprůhledná schémata a souvislosti

Přestože vyšetřovací výbor uvedl, že prodej Bašněfti je nesporný, aktuální vyjádření Rosněfti naznačují obavy, že ministrovo zadržení vrhne na úspěšnou transakci stín. Mluvčí společnosti Michail Leonťjev už agenturu TASS ujistil, že akcie Bašnefti byly získány v souladu s ruskými zákony na základě té nejlepší obchodní nabídky. Privatizace byla "absolutně korektní", řekl Leonťjev. Agentura také citovala dva se situací obeznámené zdroje, podle nichž je nutné pokládat privatizaci Bašněfti a obvinění Uljukajeva za oddělené kauzy.

Ředitel ruské pobočky Transparency International Anton Pominov však mezi obojím vidí souvislost. „Není to tak dávno, kdy Vladimir Putin řekl, že je překvapen pozicí vlády ohledně privatizace Bašněfti. A bezpečnostní služby si jeho překvapení možná vyložily jako signál k akci,“ uvedl pro ruský zpravodajský server The Insider.

PÁD AKCIÍ
Kmenové (obyčejné) akcie Bašněfti po otevření burzy v Moskvě poklesly o 1,06 procenta na 3443 rublů (1317 Kč) za kus a ty prioritní (preferované) poklesly o 1,34 procenta na 1403,5 ruble (537 Kč) za akcii. Hodnota akcií Rosněfti v úvodu obchodování klesla o 0,3 procenta na 336,7 ruble (129 Kč), uvedl TASS.

Způsob privatizace ropné společnosti nazývá Pominov „neprůhledným schématem“: místo aby stát vypsal na svůj podíl v Bašněfti aukci, privatizoval firmu „matoucím systémem“ zahrnujícím investiční společnosti VTB Capital. „Ba co víc, pobídku (účastní se privatizace) dostala od VTB Capital jen Rosněfť, přestože už od samého začátku mělo zájem mnoho společností,“ tvrdí Pominov. Soudí také, že zadržení ministra se nemohlo odehrát bez vědomí Vladimira Putina – ačkoli mluvčí Kremlu v první reakci uvedl, že „je noc; nevím, zda byl prezident informován.“

Šéf protikorupční iniciativy rovněž upozornil, že v letošní aféře Panama Papers figuruje také jméno Uljukajevova 21letého syna, a to jako majitele offshorového subjektu na Britských Panenských ostrovech. „Náhoda? Sotva,“ míní Pominov. „Ale příběh Bašněfti zůstává důležitější.“

Jak připomíná Svobodná Evropa, zadržení Uljukajeva není v poslední době jediným zákrokem proti údajně zkorumpovanému vysokému funkcionáři. V srpnu byl zatčen plukovník Dmitrij Zacharčenko z ministerstva vnitra poté, co policie v jeho moskevském bytě objevila 120 milionů dolarů; dva měsíce předtím stihl stejný osud tehdejší hlavu Kirovské oblasti Nikitu Belychova, obviněného z přijetí úplatku ve výši 400 000 eur.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme