V Íránu roste obchod s dětmi. Zoufalé ženy prodávají vlastní potomky za 50 dolarů

Dlouho se o něm psalo na internetu i v novinách, oficiálně ale úřady odmítaly ono tabu připustit. Íránci už na ulicích neprodávají jen své orgány, ale přivydělávají si i prodejem svých potomků, napsal server německého veřejnoprávního rozhlasu Deutsche Welle. Pomoc s řešením problému nabízejí nevládní organizace, jimž ovšem íránské úřady nedůvěřují a viní je například z protistátní propagandy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nehty nemluvněte, ilustrační foto | Foto: Stock Exchange, Mario Alberto Magallanes Trejo

V ulicích Teheránu lze koupit mnohé. Íránské hlavní město nabízí alkohol, drogy, ledviny a dokonce i nemluvňata.

„Není to nic nového, že jsou na ulicích prodávány děti. Nicméně tento obchod je na vzestupu. Zoufalí lidé už neprodávají jen své orgány, ale také své děti,“ řekla německému veřejnoprávnímu rozhlasu Deutsche Welle dvaatřicetiletá aktivistka Šiva Nazár Ahariová, která bojuje za práva žen a dětí žijících na ulici.

Prodej dětí vlastními rodiči se na veřejnosti propírá několik měsíců, kdy se tématu věnují respektované noviny. Státní organizace pro sociální zabezpečení to ale oficiálně potvrdila teprve v říjnu.

Obchod s novorozenci u nemocnice

Prostitutky, drogově závislé a bezdomovkyně prodávají nedaleko teheránské nemocnice své děti krátce po narození, popsala v září Fátima Danešvarová z městské rady. Bandy žebráků a drogových dealerů za ně platí od 25 do 50 dolarů, tedy v přepočtu zhruba mezi 640 až 1280 korunami.

„Děti jsou často HIV pozitivní nebo rovněž drogově závislé. Bohužel mnoho z nich nežije příliš dlouho,“ vylíčila. Zároveň vyzvala obyvatele města, aby informovali úřady, pokud uvidí žebráky s malým dítětem.

Mladá teheránská matka Bahara tomu ale nerozumí. „Každý den vidím desítky žen žebrat na ulici, po boku mají špatně oblečené děti nebo nemluvňata. Jsou úřady slepé?“ ptá se. „Jsou všude.“

„Ne každá matka nebo rodina, která prodává své dítě, je ale drogově závislá,“ upozorňuje Mahoud Lotfi z teheránské nevládní organizace hájící práva dětí. „Mnoho rodin je extrémně chudých a také zoufalých. Prodávají své děti, protože doufají, že je čeká lepší budoucnost. Děti ale často končí právě v rukou žebráků,“ míní.

Obchod s drogami jako prosperující byznys

Bezpočet nezaměstnaných přichází do 14milionového Teheránu z chudších částí země, mnohé z nich ale čeká zklamání. Íránská ekonomika roky slábne.

Jaderná dohoda s Íránem 2015
Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Británie a Francie) a Německo podepsaly dohodu s Íránem o omezení jeho jaderného programu loni v červenci. Dohoda vstoupila v platnost letos v lednu. Írán se zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku. Na plnění dohody s Íránem dohlíží Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která ve zprávě letos v únoru uvedla, že Írán své závazky plní.

Zlepšení se očekávalo po odvolání mezinárodních sankcí, které přišlo po podpisu mezinárodní nukleární dohody.

Nezaměstnanost se týká hlavně žen. V některých částech země nemá práci až 70 procent z nich.

V Teheránu pak nezaměstnaní žebrají, prodávají drogy nebo prodávají své tělo. Drogový byznys v zemi navíc jen kvete, přestože pokud úřady někoho chytí a odsoudí, hrozí mu trest smrti.

Tři miliony lidí v 80milionové zemi je podle odhadů závislých na drogách. Devět procent z toho jsou ženy.

Úřady nevládním organizacím nedůvěřují

Íránské úřady si s prodejem dětí na ulicích samy neporadí, je přesvědčena teheránská aktivistka Ahariová a vysvětluje, že nevládní organizace sice nabízejí pomoc, ale stát jim nedůvěřuje. Ona sama skončila několikrát ve vězení, například pro podezření z šíření protistátní propagandy. Strávila tak téměř celý rok 2010 za mřížemi.

„Musíme si dávat velký pozor a vyhýbat se všemu, co by se úřadům nemuselo líbit,“ popisuje situaci. „Každá organizace, která není pod dohledem vlády, je nežádoucí. Vláda nám ale musí důvěřovat. Chceme jenom pomoci,“ uzavírá Ahariová.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru