Vědci řeší, jak přežít v Trumpově éře. Zákony vytváří na základě ideologie a ne jejich závěrů

Jaká je budoucnost pravdy? Může se to zdát jako zvláštní otázka. V době, kdy se stále častěji skloňují slovní spojení jako je postfaktuální nebo také postpravdivá společnost, ale diskuse nabírá na relevanci. Ve Spojených státech roste znepokojení hlavně mezi vědci. Ti varují, že vědecká pravda založená na ověřených faktech padá čím dál častěji za oběť politické debatě a to na úkor zdraví a bezpečnosti lidí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump (v roce 2013) | Foto: flickr.com, Creative Commons licence 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), Gage Skidmore

Rušení regulací, povzbuzování těžby uhlí a fosilních paliv. Podle prezidenta Trumpa čeká Spojené státy nová energetická revoluce. Vědci naopak varují před posunem o desítky let zpátky. Vláda podle nich stále častěji ignoruje ověřená a potvrzená fakta a nové předpisy a zákony formuluje na základě ideologických dogmat.

Nová opatření týkající se změny klimatu, o které Donald Trump opakovaně prohlásil, že není jisté, jestli skutečně existuje, jsou podle vědců nejvýraznějším příkladem. Vědci po celých Spojených státech živě debatují o tom, jak se v nové situaci chovat.

'Nová éra americké energetiky'. Americká vláda posvětila výstavbu ropovodu Keystone XL

Číst článek

Michael Halpern, zástupce ředitele Centra pro vědu a demokracii, varuje před možnými dramatickými důsledky škrtů, se kterými pro americkou vědu počítá prezidentem navrhovaný rozpočet.

„Pokud projde rozpočet navrhovaný Trumpovou vládou, přestaneme být schopní sbírat důležitá data, díky nimž chráníme kvalitu vzduchu a obecně zdraví a bezpečnost obyvatel. Úřad pro ochranu životního prostředí během předávky vlády vedli lidé, kteří popírají změnu klimatu, a to se na návrhu rozpočtu podepsalo," podotýká Michael Halpern.

Zaměstnanci ministerstva nesmí používat některé výrazy

Změna tónu a priorit nové vlády se projevuje v nejrůznějších oblastech. Počínaje nařízením ministerstva energetiky vlastním zaměstnancům, aby nepoužívali v oficiální komunikaci výrazy jako „změna klimatu", „omezení emisí" nebo „pařížská dohoda", konče rozhodnutím vlády přestat zveřejňovat informace o porušování bezpečnosti práce. Nedostatek dat a utlumení vědecké diskuse můžou mít podle Michaela Halperna vážné důsledky.

„Pokud vědci nebudou schopní vést otevřenou a jasnou vědeckou diskusi, přestanou být schopní klást skutečně zásadní otázky. Nejdůležitější objevy jsou velmi často politikům nepohodlné, protože narušují status quo a zpochybňují zažité představy, které o světě kolem nás máme. Co je akceptovatelná úroveň znečištění vzduchu? Nebo jestli chráníme lidi dost před olovem v pitné vodě. Nejvíc zpolitizovaná je věda v oblastech, kde mají velké společnosti želízko v ohni a můžou přijít o zisk, pokud se zjistí, že jejich výrobky představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí," varuje zástupce ředitele Centra pro vědu a demokracii.

Znepokojení jsou kromě vědců i někteří republikánští politici. Bývalý kongresman za republikánskou stranu Bob Inglis je přesvědčený, že proti změnám klimatu je třeba jednat tady a teď. Konzervativní politik kvůli tomu založil i svou vlastní ekologickou organizaci. Jak během debaty s vědci dodal, skutečně velký národ má tolik sebejistoty, že je schopný čelit pravdě a také se podle ní zařídit.

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme