Vojenské základny a miliardové injekce. Japonci chtějí konkurovat čínské expanzi v Africe

Dlouhodobá rivalita Číny a Japonska se postupně stěhuje už i do Afriky. Deník South China Post z několika zdrojů napojených na vládu v Tokiu zjistil, že Japonsko se chystá pronajmout další území ve východoafrickém Džibutsku, aby tam mohlo rozšířit svou vojenskou základnu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda japonské vlády Šinzó Abe s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. | Foto: Fotobanka Profimedia

Tento krok se všeobecně chápe jako snaha být protiváhou rostoucímu vlivu Číny ve východní Africe. A ani novinářské zdroje napojené na japonskou vládu se tím netají, píše South China Morning Post.

Peking projevuje dlouhodobý zájem o africké státy, které Číně poskytují nerostné bohatství a nová odbytiště. Čína proto teď plánuje investovat do dalších projektů na africkém kontinentu 60 miliard dolarů. Ty pomohou místním vládám se zadlužením a vybudováním zemědělských projektů.

Čína buduje první vojenskou základnu mimo své území. V Džibuti už jsou i Američané

Číst článek

I v Džibutsku rozšiřuje Čína svůj vliv, když pomáhá s tamní infrastrukturou. Japonsko nechce zůstat pozadu. Letos se zavázalo do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání přidat 30 miliard ze soukromého i státního sektoru.

Peking začal letos stavět v Džibutsku svou první vojenskou základnu mimo území Číny. Měla by pomáhat se zásobováním lodí, které v regionu slouží na mírových a humanitárních misích mezinárodních jednotek v koordinaci se Západem.

Klíčové ústí Rudého moře

Deník South China Morning Post připomíná, že Džibutsko, které je asi tak velké jako Morava, má v Africkém rohu strategicky klíčové postavení. Leží mezi Etiopií, Eritreou a Somálskem, přímo u jižního ústí Rudého moře, kudy proplouvají všechny lodě k Suezskému průplavu.

I proto jsou v Džibutsku vojenské základny Spojených států nebo Francie. Od roku 2011 tam nedaleko Američanů sídlí také kontingent 180 japonských vojáků na území o dvanácti hektarech. Japonské hlídkové čluny odtamtud vyplouvají do Adenského zálivu a k pobřeží Somálska, kde v rámci mezinárodních jednotek pomáhají honit pověstné somálské piráty.

Vojáci čínského námořnictva | Foto: Reuters

Japonsko v současnosti jedná o rozšíření této základny tak, aby tam mohla přistávat nákladní letadla, parkovat obrněné transportéry a bydlet blíže neurčený počet japonských vojáků. O rozsahu dalšího rozšíření kontingentu se podle čínského deníku zatím spekuluje a možná o něm japonští bezpečnostní experti a poslanci ještě ani nerozhodli.

Po dekádách pacifismu

Tokio vysvětluje svou přítomnost především potřebou mít v regionu letadlo, které bude v případě nutnosti připravené evakuovat Japonce z oblasti potenciálních přírodních katastrof. Už letos v létě ale odtamtud nákladní letadlo odváželo také turisty, kteří tam uvízli kvůli bojům v Jižním Súdánu.

“Tehdy se prokázala schopnost Japonska operovat i ze vzdálených základen. Zdá se tedy, že i japonská vojenská přítomnost v oblasti vzdáleného Afrického rohu bude po dekádách národní pacifitické politiky Tokia hrát ve světě důležitější roli i se svolením japonského premiéra Šinza Abeho,” uzavírá deník South China Morning Post.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách pořadu Českého rozhlasu Plus.

ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru