'Zavraždili moji těhotnou manželku'. Barma usiluje o etnickou čistku, tvrdí OSN

Vraždy, znásilňování žen, vypalování a plenění domů. Tak popisují situaci v Rakhinském státě na severozápadě Barmy humanitární pracovníci a Rohingové, kteří před násilím prchají do sousedního Bangladéše. Barmskou vládu spolu s lidskoprávními aktivisty obviňují ze snah o etnickou čistku v zemi, zatímco vojenské jednotky srovnávají oblast se zemí. Barma to ale odmítá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rohingové a lidskoprávní aktivisté spolu s OSN nyní obviňují barmskou armádu ze znásilňování, plenění a zabíjení civilistů (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Kvůli několik týdnů trvajícímu konfliktu v Rakhinském státě opustilo svoje domovy už přes 30 tisíc Rohingů. Barmské jednotky vnikly na území obývané převážně indo-árijskými muslimy, tedy Rohingy, na západě země v reakci na říjnové útoky na hraničních přechodech, při kterých zemřelo několik policistů.

Rohingové a lidskoprávní aktivisté spolu s OSN nyní obviňují barmskou armádu ze znásilňování, plenění a zabíjení civilistů během jejich působení v oblasti a ze snah o etnickou čistku v zemi. Podle agentury Reuters je současná situace zároveň tou největší zkouškou pro držitelku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, barmskou státní poradkyni, která se k moci dostala v loňském roce a slibovala smíření Barmy.

Vedoucí bangladéšské Rady pro lidská práva John McKissick pro britskou BBC uvedl, že vojáci v Rakhinském státě „zabíjí muže, vraždí děti, znásilňují ženy, zapalují a plení domy, a to vše nutí lidi k tomu, aby prchli přes řeku“ do Bangladéše.

Ten odmítá otevřít své hranice uprchlíkům. Namísto toho apeluje na Barmu, aby rohingské menšině ve vstupu do země zabránila. „Pro bangladéšskou vládu je obtížné říct, že otevírá hranice. To by ještě víc podpořilo barmskou vládu v tom, aby pokračovala ve zvěrstvech, vytlačila je, a tak dosáhla svého cíle – etnických čistek muslimských menšin v Barmě,“ vysvětlil McKissick.

‘Vesnice zapálují sami‘

Srovnání satelitních snímků před a po vypalování rohingské vesnice v Barmě | Foto: ČTK

Mluvčí barmského prezidenta Htin Kyawa jakákoliv nařčení z čistek odmítá. „Rád bych zpochybnil profesionalitu a etiku, které by měly být dodržovány pracovníky OSN. Měl by mluvit na základě ověřených faktů, ne obviňovat,“ řekl pro agenturu AFP.

Proti tvrzení barmské vlády stojí však stovky příběhů rohingských uprchlíků, kteří už v bezpečí Bangladéše popisují násilí barmských vojáků. Jeden pro agenturu AFP odvyprávěl i Ayaz, otec dvouletého chlapce.

„Zastřelili moji ženu Jannatun Naim. Bylo jí 25 let a byla sedm měsíců těhotná. Utekl jsem se svým dvouletým synem, kterého zasáhla pažba pušky,“ popsal pro AFP. V jeho vesnici podle něj vojáci zavraždili až 300 mužů a znásilnili desítky žen. Poté zapálili několik stovek domů, obchody i mešitu, ve které Ayaz jako imám pracoval.

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch tento týden uvedla, že díky satelitním snímkům v rohingských vesnicích eviduje na tisíc domů, které byly srovnané se zemí. Zapalování vesnic však barmská armáda odmítá, podle ní je zapalují sami Rohingové.

Uprchlíci se schovávají

Podle vůdců rohingské komunity našly v bangladéšských hraničních městech Taknaf a Ukhia přístřeší tisíce prchajících lidí, mnoho z nich se ale ukrývá kvůli strachu, že se budou muset vrátit. Agentura Reuters informuje ve spojitosti s násilnostmi v Barmě o 86 mrtvých. Jde o největší střety od roku 2012, kdy kvůli střetům s budhisty opustily své domovy téměř 140 tisíc muslimských Rohingů.

Bangladéš kvůli přílivu uprchlíků posílil hraniční kontroly, i přesto ale do země proudí stovky dalších. Mezi těmi, kdo se proplížili do bangladéšského hraničního města Teknaf, je i farmář Deen Mohammad s ženou a dvěma dětmi.

„Barmská armáda vzala moje dva syny ve věku 9 a 12 let, když přišla do naší vesnice. Nevím, co se jim stalo potom,“ řekl 50letý Mohammad AFP. „Odváděli ženy do pokojů a zamykali je uvnitř. Až 50 žen a dívek z naší vesnice bylo znásilněno a týráno,“ dodal.

Přes 30 tisíc Rohingů uprchlo do Bangladéše | Foto: Reuters

V převážně budhistické Barmě jsou Rohingové považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Většina Rohingů je usazené právě v Rakhinském státě na severozápadě země, nemají však nárok na občanství a čelí mnoha omezením pohybu i práce.

Reakce odjinud: prezident je vrah

Na násilí v Barmě reagují i okolní země. Například v Indonésii stovky demonstrantů protestovaly před barmskou ambasádou v Jakartě s plakáty, na kterých je vítězka Nobelovy ceny míru, barmská státní poradkyně Aun Schan Su Ťij.

„Chceme kritizovat to, co se v Barmě děje. Je to zvěrstvo. Jako muslimové Indonésie chceme kritizovat vládu Indonésie za to, že nic nedělá,“ uvedl pro Reuters jeden z protestantů.

Demonstranti apelují na indonéskou vládu, aby proti násilnostem v Barmě zastoupila, a zároveň vyzývají členy Nobelovy komise, aby anulovali ocenění Aun Schan Su Ťij. Na plakátech ji označují za vražedkyni.

Podobně protestují lidé také v Malajsii a Thajsku. Malajsijský ministr zahraničí vyzval všechny zúčastněné strany, aby se zdržely jakýchkoliv aktivit, které by mohly situaci zhoršit.

„Malajsie také vyzývá barmskou vládu, aby udělala vše potřebné pro řešení údajných etnických čistek ve státě Rakhine,“ uvedl v prohlášení.

Do ulic s transparenty vyšli demonstranti i v Bangkoku | Foto: Reuters

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru