Zločinů na saském pohraničí ubývá. 'Známé firmy' se ale vracejí, říká policista

Sousedské vztahy Saska s Českem a Polskem dlouho kazila příhraniční kriminalita, a to zejména od otevření hranic před téměř deseti lety. Šlo hlavně o vloupání, drogy a krádeže všeho možného - aut, kol, stavebních strojů, nafty nebo domácích spotřebičů. Jak ale vyplývá ze statistik saského ministerstva vnitra, zločinů ubývá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Policista Sven Levora | Foto: Pavel Polák

Kriminalita loni poklesla ve srovnání s předchozím rokem o 12 procent. Svou zásluhu na tom má i to, že v saském příhraničí hlídkuje více policistů, kteří stále častěji spolupracují s českými kolegy na druhé straně hranice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž ze saského příhraničí od Pavla Poláka

„V příhraničí řešíme nejvíc krádeže a držení drog," říká policista Sven Levora, velitel zásahové jednotky Horní Lužice. Při jedné z kontrol jeho policejní hlídka zastavila auto s českou poznávací značkou. Vzadu chybějí sedačky, místo nich jsou v autě stolky, vysavač a další elektronika. Policisté zjišťují, odkud to vše pochází.

„Našel jsem to, je to jen harampádí,“ odpovídá řidič. „Posbíral jsem to, co lidé vyhazují na hromady,“ dodává. Podle policistů je tentokrát vše v pořádku.

„Máme tady silnou odpadkovou turistiku. Lidé dávají na ulici věci, které nepotřebují. Pro ně si pak jezdí z Polska a Česka a sbírají to. Pro ně to odpad není, berou si z toho, co potřebují. A někdy si vezmou i to, co by si brát neměli. Třeba pneumatiky za plotem," říká Sven Levora.

Odmontují značky a odejdou. Němečtí řidiči nechávají své staré vozy v českém pohraničí

Číst článek

Zloději jsou prý z Česka, Polska ale také Německa. "V německé kriminální scéně se začíná brzo, od 14 let. Pachatelé z Česka a Polska jsou podle našich zkušeností v rozpětí od 20 do 30 let," popisuje policista.

Většinou mají společnou jednu věc. „Zloději kradou pod vlivem drog, nejčastěji mají v sobě pervitin nebo marihuanu," prozrazuje Levora. Proto také bývají agresivní. Ignorují pokyny policie a snaží se ujet za hranici. Ta je ale neochrání.

Policejní hlídka na saském příhraničí | Foto: Pavel Polák

„O něco častěji se pronásleduje z Německa do Polska a z Německa do Čech než obráceně. Frekvence je v průměru jednou do měsíce,“ sděluje Jiří Tafičuk, zaměstanec policejního ředitelství ve Zhořelci, který komunikuje s českou a polskou policií. „Když se najde podezřelá osoba, je na mě, abych zajistil kontakt mezi zpracovatelem na české straně a tím na straně německé,“ popisuje.

Identifikace podezřelých osob ale někdy bývá docela snadná. „Většinou je známe už od vidění," říká velitel Levora. Ony "známé firmy" prý totiž chodí do Německa krást poměrně pravidelně.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme