Nobelovu cenu za mír získal čínský disident Liou Siao-po
Laureátem Nobelovy ceny za mír se pro letošní rok stal čínský disident Liou Siao-po. Za posledních dvacet let se tento muž stal symbolem boje za lidská práva v Číně. Pětapadesátiletý intelektuál si v současnosti odpykává jedenáctiletý trest odnětí svobody za podpis Charty 08, která se inspirovala československou Chartou 77.
Čína ovšem rozhodnutí Nobelovy komise kritizuje. Udělení Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi zcela odporuje principům tohoto ocenění, oznámilo čínské ministerstvo zahraničí. Policisté také obsadili dům v Pekingu, ve kterém bydlí manželka vězněného aktivisty, a brání jejímu setkání s novináři. Spojit se s ní nelze ani telefonicky.
Vyhlášení Nobelovy ceny za mír v poledních Ozvěnách dne okomentovali skandinávský spolupracovník ČRo Tomáš Sniegoň a asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš.
Přesto se už Liouova manželka o ceně dozvěděla a za manžela poděkovala všem, kteří ho podporují. Konkrétně jmenovala bývalého českého prezidenta Václava Havla a tibetského duchovního vůdce Dalajlamu, který je také se svou Nobelovou cenou za mír trnem v oku čínských úřadů.
Liou splňuje nobelovské ideály
Norská komise své rozhodnutí zdůvodnila mimo jiné tím, že spolu s mocí, kterou Čína za posledních 20 let získala přichází i zodpovědnost a logicky i kritika, kterou by Čína měla chápat jako důkaz, že se zařadila mezi světové velmoci.
Čína se už dlouho obávala toho, že nejprestižnější politické ocenění získá právě Liou Siao-po. Už předem vyhrožovala norské komisi zhoršením mezinárodních vztahů. Nobelova komise se ale nenechala zastrašit. I proto, že přestože je volena norským parlamentem, tak je plně nezávislá a pouze plní poslední vůli Alfréda Nobela. Liou podle ní přesně splňuje nobelovské ideály díky svému dlouholetému nenásilnému boji za základní lidská práva v Číně.
Podle zahraničněpolitického analytika ČRo, Milana Slezáka, je navíc disident neprávem odsouzen z podvracení čínského režimu: „On se vyslovil ve prospěch svobody slova a svobodných voleb. Dal si velmi záležet, aby nevyzíval k násilné změně režimu. Já jsme četl výběr z jeho myšlenek a on říká, že dokonce i řád, který udržuje špatná vláda, je lepší než chaos a anarchie. Pokud mluví o společenské změně, tak vždycky tvrdí, že by měla být pomalá, klidná a kontrolovatelná, aby se to nezvrtlo v krvavou revoluci.“
Udělení Nobelovy ceny za mír čínskému disidentovi na Rádiu Česko okomentoval zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
Oslo čínskému disidentovi okamžitě pogratulovalo navzdory tomu, že momentálně s Pekingem vyjednává důležitou obchodní smlouvu. Čínský ministr zahraničí už zopakoval, že vztahy mezi oběma zeměmi se určitě zhorší, i když zatím neřekl jak konkrétně.
Mezinárodní tlak na Čínu sílí
Ve světě se navíc už ozývají hlasy žádající Liouovo okamžité propuštění. Liouův boj za lidská práva ocenila tajwanská opozice. Francie i Německo už požádaly Čínské úřady ať okamžitě politického vězně propustí a do konce dne se pravděpodobně přidá mnoho dalších.
Navzdory mezinárodnímu tlaku to zatím ale vypadá, že Liouovi Nobelova cena za mír z vězení nepomůže. Čína navíc disidentovo vítězství označila za obscéní s tím, že jde o odsouzeného zločince. Stále také není jasné, zda si vůbec někdo v prosinci přijede cenu převzít.
Podle asijského zpravodaje Českého rozhlasu Roberta Mikoláše je udělení Nobelovy ceny pro disidenta dobrou zprávou, protože díky tomu vzroste mezinárodní tlak na Peking. „Čína se opět dostane do nechtěné pozornosti světových politiků, známých osobností i ochránců lidských práv. A to v době, kdy se nejlidnatější země světa snaží upevnit svou pozici ve světě,“ vysvětluje Mikoláš.
Liou Siao-po už více než 20 let vyzývá komunistický režim k demokratizaci. Na černém seznamu čínských úřadů a policie je od roku1989, kdy se stal jedním ze symbolů odporu proti totalitě. V 90. letech byl uvězněn na 20 měsíců, poté strávil tři roky v pracovním převýchovném táboře.
Laureáta Nobelovy ceny za mír v Odpoledním Radiožurnálu představila přední česká sinoložka Zuzana Li.
Liou je ale především spisovatel a profesor čínské literatury. Než začal bojovat za lidská práva, tak pracoval na katedře čínského jazyka na vysoké škole pedagogické v Pekingu. „Je znám díky svým textům a publikacím, které se vyznačují právě svými prodemkratickými postoji a prodemokratickými aktivitami v Číně,“ uvedla přední česká sinoložka Zuzana Li.
Před rokem a půl udělila Liouovi Siao-poovi svou cenu Homo homini i společnost Člověk v tísni. Její ředitel Šimon Pánek bude dnes po sedmnácté hodině hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.
