Egyptským koptům končí 55 dnů dlouhý půst, slaví velikonoční neděli
V Egyptě dnes světí asi deset miliónů koptských křesťanů velikonoční neděli. Datum Velikonoc totiž vypočítávají ortodoxní církve podle juliánského kalendáře, proto bývá oproti katolickým oslavám opožděné. Hlavní velikonoční mše skončila v egyptských kostelech mnohdy až nad ránem a zároveň s ní také koptům skončilo dlouhé postní období. Koptská církev drží v počtu postních dní rekord.
„Koptové se postí dvě třetiny roku. Hlavní je takzvaný velký půst před Velikonocemi, trvá 55 dní. Dlouhý půst je i před Vánoci, pak máme 14denní půst panny Marie, několikatýdenní půst na svátek proroků a další. A postíme se také každý týden ve středu a v pátek,“ vysvětluje koptský kněz Antonius Abd al-Mallák.
Boří tak představy, že nejdelší půst mají muslimové o ramadánu. I když ten koptský je poněkud milosrdnější, znamená jen omezení pokrmů na de facto na veganskou stravu.
Počet dní v roce, ve kterých koptská církev stanovuje půst, je mezi ostatními denominacemi rekordní. I o tom je reportáž Štěpána Macháčka z Káhiry
„Pro nás východní pravoslavné křesťany je půst standardním stavem. Naopak, když se zrovna nepostíme, je to něco mimořádného,“ směje se otec Antonius.
„Naše koptská církev považuje půst za dar od Boha. Umožňuje totiž vítězství ducha nad tělem. Velká většina koptů se skutečně postí. Dokonce i ti, kteří do kostela nechodí a k církvi se nijak zvlášť nehlásí,“ dodává a vyzdvihuje také zdravotní prospěšnost půstu.
„Existují západní a americké studie, že vegetariánské jídlo, jako je naše postní, bylo vlastně jídlem rajské zahrady a že se takto dá léčit rakovina. Jedné profesorce našli rakovinu prsu. Začala jíst vegetariánskou stravu, pila hodně vody, hodně chodila, přestala číst smutné zprávy a začala čít bibli, tedy radostné zvěsti. Po půl roce se rakovina úplně ztratila,“ popisuje kněz.
Zakázaná pouť do Jeruzaléma
Mnozí křesťané vykonávají o Velikonocích pouť do Jeruzaléma a letos je mezi nimi i pět tisíc věřících z Egypta. Do chrámu Božího hrobu zamířili navzdory vlastní koptské církvi, která cestu do okupovaného města zakazuje.
„My solidarizujeme se všemi Araby. Až bude Jeruzalém osvobozený, pojedeme. Dokud ale bude pod okupací, navštěvovat ho nebudeme,“ říká otec Antonius.
„Pravda je, že úředně mi nikdo v cestě do Jeruzaléma bránit nemůže. Sám papež Šenúda ale řekl, že taková cesta je odsouzeníhodná. To je pro mě důležité,“ přiznává kněz a odchází zadními dvířky v kostele sloužit mnohahodinovou sváteční mši. Oblečený je v černém kněžském plášti a na hlavě má široký černý baret.
Vzájemný respekt
Všichni Egypťané mají na křesťanské i muslimské svátky volno. Vzájemný respekt obou komunit je v zemi tradičně zakořeněný.
„My muslimové přímo Velikonoce neslavíme. Popřejeme svým křesťanským sousedům všechno nejlepší a pak jdeme stejně jako oni třeba na piknik do parku. V Egyptě žijeme všichni spolu. Jako děti jsme s křesťany v ulici vyrůstaly, tak proč bychom jim neměly popřát," říká na ulici starší paní v muslimském šátku, která se dvěma vyrazila zkontrolovat zářící výlohy s oblečením a botami.
Ulice kolem na kostela svatého Marka v káhirské čtvrti Heliopolis přesto hlídá policie a zakazuje autům v jeho blízkosti parkovat.
Egyptská bezpečnost vyhodnotila velká koptská velikonoční shromáždění jako potenciální cíl útočníků.
Apparently, Copts in Egypt celebrate Easter like the Flintstones celebrate a night out at the movies. pic.twitter.com/pSVjSjrupH
— felix rex (@The_FelixRex) 7. Duben 2015
