Syrský Homs připomíná město duchů, v jeho troskách přežívají jen jednotlivci
Do syrského Homsu se život vrací jen velmi pomalu. Po více než dvouletém boji mezi syrskou opozicí a islamisty na jedné a vládními jednotkami na druhé straně totiž zbyly z kdysi pulzujícího starého Homsu jen trosky. A lidský hlas je mezi ruinami domů slyšet jen výjimečně.
Malá holčička se ptá prodavače, co to je za pití, za džus a prodavač jí ochotně odpovídá. Dívka už má v igelitovém pytlíku několikery sušenky, pro tátu kávu a pár drobností. Otec ještě podává tři úzké svíčky, které objevil. Malý krámeček je totiž dosud jediný, který je v centru Homsu otevřený a přestože sortiment je tu minimální, pro místní má cenu zlata:
Nákup prý stojí 15 lir, což jsou asi tři koruny, pro mnohé zcela zanedbatelná částka, pro obyvatele města, které vypadá jako zničená Varšava nebo vybombardované Drážďany za 2. světové války, jsou to ale velké peníze.
Více jak dvouleté boje a několikaměsíční obléhání centra, v němž se ukrývali bojovníci opoziční Syrské svobodné armády a islamisté z Fronty Al-Nusrá, ale místní připravily o všechno:
Samir Rmhen s dcerou proto pozorně sledují prodavače, který na kalkulačce počítá celý nákup:
„Když to tu vidím, tak si myslím, že je potřeba se sem vrátit. Vím, že všechno je zničené, ale my ani nemáme kam jít. Proto je strašně dobře, že tento malý obchod funguje, a taky, že nám nějaké peníze nebo jídlo dá církev,“ říká Rmhen a odchází novými dveřmi.
Horní patra domu jsou přitom rozstřílená a z protější, kdysi výstavní vily zůstala jen část obvodové zdi a branka, která však nikam nevede:
„Když jsem po návratu poprvé uviděl můj obchod, všude byl jen zničený nábytek a na něm nánosy prachu. Díky Bohu ale samotný dům zůstal stát a já ho mohl otevřít, přesně před třemi týdny,“ ukazuje Fares Syriani malou místnost se stolkem, prosklenou vitrínou v rohu a vlastní přilehlou toaletou. Voda tu ale žádná neteče, stejně tak i elektřina bude ještě dlouho jen snem:
Starobylá syrská Malúla vstává po řádění džihádistů z popela, obnova ale potrvá roky
Číst článek
„Žiju teď v Al Mahatta u Homsu, každý den chodím sem a zpátky. Vždy něco přinesu, vždy mám plno zboží, odtud pak odcházím s prázdným zavazadlem,“ dodává dosud jediný prodavač v centru Homsu, kde před válkou žilo přes půl milionu lidí. Cena, kterou za krvavý konflikt museli místní zaplatit, je tak hodně vysoká.
