Provozovatelé slunečních elektráren hrozí arbitrážemi

Daň, kterou chce vláda uvalit na solární elektrárny, poškodí podle České průmyslové fotovoltaické asociace skoro 1500 firem. A v následných arbitrážích prý může stát zaplatit až 260 miliard korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární panely

Solární panely | Foto: ČEZ

Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem trvá na tom, že daň ve výši 26 procent jen usměrní návratnost investic do solárních elektráren z nynějších sedmi na původně plánovaných 15 let.

Zástupci fotovoltaické asociace ale tyto výpočty zpochybňují, jak ve Stalo se dnes řekl její prezident František Smolka.

Přehrát

00:00 / 00:00

František Smolka a Lubomír Lízal o tématu hovořili v pořadu Stalo se dnes

„My nevíme, kde ministerstvo k těmto číslům přišlo. Ta návratnost dneska není ani náhodou šest nebo sedm let, je nad 10 let. A tady s touto změnou se dostane výrazně nad 15 let.“

„To znamená, pokud k tomu dojde, tak vlastně dojde k tomu, že ten zákon bude porušen, protože návratnost nebude do 15 let, ale mezi 15 – 20 lety, možná v některých případech nad 20 let. Záleží na tom, jak konkrétně který projekt ekonomicky vychází,“ tvrdí Smolka.

Podle výpočtů fotovoltaické asociace po zavedení 26procentní daně bude mít řada projektů zásadní problémy, a pokud investor nebude projekt dotovat po dobu devíti let, skončí údajně krachem. A jak zástupci asociace dospěli k částce 260 miliard, které stát bude platit v arbitrážích?

„Ta částka je řekněme značná. Došli jsme k ní tak, že se vzalo to, že by většina projektů vlastně zkrachovala a že by investoři chtěli nazpět celkový výnos, který ty projekty měly přinést po dobu 20 let,“ vysvětlil prezident asociace.

Ekonom z institutu CERGE a člen Národní ekonomické rady vlády Lubomír Lízal ale považuje tuto částku za nadsazenou.

„Koneckonců, jediná částka, o kterou ty arbitráže mohou jít, je rozdíl mezi tím, jaká cena byla garantovaná pro ta nová zařízení v posledních dvou letech, a tím rozdílem. A tam se samozřejmě nebavíme o takto velkých částkách.“

„Čili tady dochází k záměně mezi celkovými investicemi a řekněme tou spornou částkou, o kolik je rozdílná výnosnost těch projektů oproti tomu, kdyby regulační úřad nebyl svázán tím zákonem, který mu neumožňoval dostatečně pružně reagovat na změnu vývoje ceny technologií v té oblasti,“ upozornil ekonom Lubomír Lízal ve vysílání Radiožurnálu.

Veronika Sedláčková, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme