Česko se nebude účastnit nových záchranných půjček pro Řecko
Eurozóna půjčí Řecku další miliardy eur, pokud řecký parlament do konce měsíce schválí nová úsporná opatření a reformy. Na schůzce v Bruselu to zřejmě potvrdí lídři členských zemí Evropské unie. Řekové nutně potřebují další peníze do poloviny června, jinak zbankrotují.
Řecko musí další část pomoci dostat do poloviny července, protože do té doby musí splatit úroky ze starších půjček. V opačném případě země zbankrotuje, což by znamenalo konec vyplácení platů státním zaměstnancům a důchodů. To by mohlo rozpoutat lavinu dalších státních bankrotů některých zemí eurozóny.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byla česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová
Ministři financí eurozóny ale dali na začátku týdne Řecku jasně najevo, že ačkoli je vidina jeho finančního krachu na dohled, nedají mu ani jeden eurocent, dokud parlament 28. června neschválí všechna úsporná opatření.
„Pokud budou Athény jednat, dodá Evropa, co má.“ Tak předseda Evropské komise José Barroso mluvil před summitem o splátce půjčky ve výši 12 miliard eur. O té se má ovšem rozhodnout až 3. července.
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond už ale pro Řecko připravují další půjčky, protože ty dosavadní nestačí. V novém záchranném balíku bude asi přes 100 miliard eur.
„Záchrana Řecka je nesmírně důležitá nejen pro stabilitu Řecka, ale také pro stabilitu eurozóny, Evropské unie a celé Evropy. Je nesmírně důležitá i pro Českou republiku. Teď se jedná o dvou věcech, jednak o páté splátce Řecku v té plánované pomoci a jedná se také o přípravném balíčku druhé pomoci. Záleží to ale na jednání řecké vlády a řeckého parlamentu 28. června,“ říká velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová a pokračuje:
„Všichni doufají, že Řekové situaci zvládnou a potřebné kroky udělají. Všichni víme, že vnitrostátní situace tam není jednoduchá. Spousta kroků už byla udělaná, ale problém je mnohem hlubší a vyžaduje další a další opatření.“
Česko se podílet nebude
Další pomoc je nutná kvůli tomu, že Řecku nikdo jiný nechce půjčit. Ekonom Zsolt Darvas ze společnosti Bruegel Českému rozhlasu řekl, že eurozóna by se teď za Řecko měla postavit. Pak ale musí následovat bankrot.
„Podle mě je potřeba se škrtnutím části dluhu ještě nějaký čas počkat, řekněme půl roku. A během této doby prostě Řecko bude potřebovat dodatečnou pomoc,“ řekl Darvas. Podle něj by se měla eurozóna připravit na pád řeckých bank, které asi zkolabují.
Česko se na záchraně Řecka podle diplomatů ani tentokrát podílet nebude. Českému rozhlasu to potvrdily dva vysoce postavené zdroje. Česko by se mohlo na pomoci Řecku podílet formou garancí za půjčky. A to v tom případě, že by je poskytl i fond s názvem EFSM, kterého jsme spolu s ostatními zeměmi Unie součástí.
Proti se ale tvrdě postavili Britové, kteří stejně jako Česko nemají euro. Londýn spolu s Prahou nemá sílu případný návrh zablokovat, ale podle zdrojů Českého rozhlasu proti Britům ostatní země nepůjdou. Češi by v případě pomoci Řekům žádné peníze neposílali. Platili bychom pouze v případě, že Řecko půjčky nesplatí a nakonec zbankrotuje.
O tématech summitu mluvil na Radiožurnálu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska
„Momentálně jsou k dispozici dva fondy, jeden je mezivládní, ze kterého se pravděpodobně budou finanční prostředky čerpat, druhý zdroj, který je k dispozici a funguje jako garance, se pravděpodobně nebude na pomoc Řecku používat,“ dodává Vicenová.
Německo a soukromí investoři
Pozornost se zaměřuje také na Německo, které kvůli Řecku žádá zapojení soukromých investorů. Německo nečeká, že by na summitu padlo nějaké konkrétní rozhodnutí. Kancléřka Angela Merkelová zmírnila původní německý požadavek. Účast soukromých investorů je podle ní možná pouze na dobrovolné bázi.
Kdyby vlády nutily soukromé věřitele ke ztrátové restrukturalizaci, mohlo by to mít podle kancléřky nedozírné následky pro celou eurozónu. Pro účast soukromých investorů je nejprve zapotřebí stanovit konečnou částku, pronesla před zahájením summitu Merkelová.
Spolkové ministerstvo financí mezitím zahájilo jednání s bankami a pojišťovnami. Ty údajně požadují za účast na záchranném plánu pobídky a státní garance. Eurozóna pak zřejmě vyzve banky a další držitele řeckých dluhopisů, aby řecký dluh v příštích letech nakoupili znovu.
Podle ekonoma Darvase ale takový plán nedává smysl. „I kdyby k tomu Evropané banky a další věřitele přiměli, tak tím nic nezmění na situaci, že Řecko své dluhy splatit prostě nedokáže. Dříve nebo později bude muset jejich část škrtnout,“ uzavřel.
