Evropská komise se zaměří na nebankovní poskytovatele půjček

Evropská komise chce stanovit jasnější pravidla pro takzvané stínové bankovnictví - tedy například úvěrové služby poskytované někým jiným, než peněžními ústavy. Komise vyzve odbornou i laickou veřejnost ke konzultacím, jestli je potřeba takové podnikání nějak regulovat na celoevropské úrovni.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro, ilustrační foto

Euro, ilustrační foto | Foto: Eva Odstrčilová

Komise sbírá informace o činnosti, kterou neprovádějí banky, ale jiné finanční instituce, které stojí mimo regulovaný bankovní systém a přijímají vklady, poskytují úvěry nebo záruky na takové úvěry, pomáhají s investicemi do nestandardních investičních nástrojů, třeba do hedgeových fondů nebo fondů finančního trhu.

Nyní Komise sestavila tzv. zelenou knihou, ve které popisuje problémy a ptá se, zda a jak se má stínové bankovnictví v Evropě regulovat. Až na základě názoru Evropanů se Komise rozhodne, jestli nějakou právní úpravu navrhne, nebo ji nechá na členských zemích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Možnou změnu pravidel pro poskytování nebankovních úvěrů popsal zpravodaj ČRo Pavel Novák a šéfredaktor šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Chvátal

Na některé z aktivit takzvaného stínového bankovnictví už právní řády členských států pamatují. U jiných vládne anarchie, která může mít pozitivní i negativní důsledky. Investoři sice mají alternativu k vkladům u bank, ale stínové bankovnictví může také značně podlomit stabilitu trhu.

Veřejnost může připomínky a návrhy ohledně regulace stínového bankovnictví posílat do 1. června letošního roku. Potom Komise vyhodnotí, zda jsou v systému nebezpečí, kvůli kterým je nutné zavést přísnější dohled nad nebankovními společnostmi.

S konkrétním legislativním návrhem by mohla Komise přijít zhruba do konce roku, poté by jej předložila členským státům, Radě ministrů financí a Evropskému parlamentu. Nových pravidel by se tak lidé mohli dočkat nejdříve za rok až za rok a půl. Pokud by šlo o směrnici, platila by ještě dvouletá lhůta na její implementaci do právních řádů jednotlivých členských zemí.

Hlavním cílem má být ale ochrana finanční stability na globálním finančním trhu, nikoli přímo ochrana malých spotřebitelů, kteří si berou úvěry.

Nebankovní půjčky dostaly do problémů již řadu Čechů

Číst článek

Podle šéfredaktora serveru Měšec.cz Dalibora Chvátala je většinou rizikovější vzít si půjčku od nebankovní instituce než od banky: „Bohužel drtivá většina nebankovních institucí má smlouvy nastavené výhodně jednostranně a jsou tam velká rizika pro toho, kdo si peníze půjčuje.“

Některé společnosti dokonce ani nekontrolují, zda na splácení budou jejich klienti mít. „Jde to rozdělit na dva typy nebankovních společností. První typ si to absolutně neověřuje, protože mu je jedno, jestli dlužník bude mít prostředky. Společnost si ho zinkasuje předem na nějakém poplatku nebo cenách, které musí zaplatit. Druhý typ společností to má zajištěné buď zástavou nemovitosti, cenných předmětů nebo klasickým jisticím nástrojem, bianco směnkou,“ vysvětluje Chvátal.

„Problém u nebankovních společností je, že výše zástavy často neodpovídá výši dluhu. Například já si půjčím 50 000 korun a abych úvěr dostal rychle, do tří dnů, tak jistím úvěr například nemovitostí v hodnotě dvou milionů korun,“ vysvětluje Chvátal a pokračuje:

„V případě, že se dostanu do problémů se splácením, nastává plnění podmínky smlouvy. Já nemusím zaplatit těch 50 000, ale přicházím o hodnotu zástavy ve výši dvou milionů korun. A ne tak, že by ta nebankovní společnost to třeba prodala za 1 500 000, dala mi 1 400 000 a zbytek si vezme, ale já přicházím o celou výši té nemovitosti, bez ohledu na to, že jsem dlužil jen 50 000 korun.“

Podle něj jde o zásadní rozdíl mezi klasickou bankovní a většinou nebankovních společností. Chvátal míní, že je potřeba nastavit jasně pravidla pro poskytování půjček: „Asi bych nereguloval výši úrokových sazeb, to můžeme nechat volnému trhu, ale reguloval bych zástavu oproti hodnotě úvěru.“

Pavel Novák, ak, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme