Růst ekonomiky v EU se zastavil, Rehn varuje před recesí
Oživení ekonomiky se v Evropské unii v podstatě zastavilo. V posledním čtvrtletí i v první části následujícího roku se očekává stagnace hospodářství. Uvádí to prognóza vývoje ekonomiky, kterou zveřejnila Evropská komise.
"Zotavování hospodářství se ocitlo na mrtvém bodě. V následujících čtvrtletích a v celém příštím roce očekáváme stagnaci růstu hrubého domácího produktu. Je to poslední varovný zvonek před recesí,“ uvedl při prezentaci prognózy eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Tiskovou konferenci Olliho Rehna sledoval zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
V celé Unii se příští rok očekává jen půlprocentní růst HDP. Pokles se prohloubí v Řecku a Portugalsku. Do recese mílovými kroky směřují například i Itálie nebo Kypr.
Komisař Rehn také varoval, že ve světle nepříznivých odhadů růstu ekonomiky, nelze čekat ani zlepšení na trhu práce. Nejvyšší nezaměstnanost se udrží ve Španělsku – skoro 21 procent.
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky jde vývoj v posledních týdnech tak špatným směrem, že se zvyšuje pravděpodobnost celoročního hospodářského poklesu.
„Už zveřejněná data, která ukazují, že ekonomika eurozóny je už touto dobou možná v recesi. Druhá věc je velmi rychlý pokles důvěry v blízkou budoucnost. Každý den slyšíme, jak rostou dluhopisové výnosy v Itálii, nedůvěra narůstá, není tu žádná záchranná brzda,“ řekl Brožka. Pokud se neobnoví důvěra v Itálii, může podle něj přijít na řadu Francie.
„To už bylo opravdu velké sousto, které by asi mohlo nakazit i relativně bezpečné Německo. Jen to, že se o něčem takovém vůbec bavíme, svědčí o tom, kde se nachází důvěra v ekonomiku,“ prohlásil analytik Raiffeisenbank.
Horší výhled i pro Česko
Ani pro Česko nejsou vyhlídky právě růžové. Evropská komise nám předpovídá letos růst jen o 1,8 procenta. Na jaře přitom čekala dvouprocentní navýšení. Příští rok by se české HDP mělo podle prognózy zvýšit o 0,7 procenta.
V Ozvěnách dne komentoval prognózu vývoje evropské ekonomiky Jiří Malý, ředitel Institutu evropské integrace na Newton College
Podle ministra financí Miroslava Kalouska je teď velmi těžké odhadovat další vývoj i možný dopad zpomalení eurozóny na Česko.
„Eurozóna je zmítána krizí, nerýsuje se žádné řešení, trhy jsou nervózní, klesá úvěrová angažovanost. Když klesá ochota půjčovat, daleko hůře se podniká. Do jaké míry se finanční krize promítne do hloubky krize hospodářské, nedokáže dnes nikdo předjímat,“ řekl Kalousek.
Dopady na Evropany
Zpomalení ekonomického růstu na půl procenta či dokonce jeho zastavení by občané zemí EU v první řadě pocítili prostřednictvím nižší tvorby pracovních míst v ekonomice. V Ozvěnách dne to uvedl Jiří Malý, ředitel Institutu evropské integrace na Newton College.
„To znamená nezaměstnanost určitě nebude klesat, bude přinejlepším stagnovat anebo bude vzrůstat. Druhý významný dopad, který se na občany v EU projeví, je stav veřejných financí.“
„Každý půlprocentní bod dolů v ekonomickém růstu znamená zhoršení stavu veřejných financí, rozšíření deficitů, zmenšení výběru daní, nižší příjmy veřejných rozpočtů. To znamená, pokud bude chtít eurozóna a další státy EU svou dluhovou krizi řešit, budou muset škrtat další výdaje rozpočtu, což bude mít samozřejmě dopad i na občany,“ vysvětlil Jiří Malý.
