Pomoc pro Řecko je výjimečná. Nebude se opakovat, řekli politici
Státy eurozóny se dohodly na podmínkách druhého záchranného balíku pro Řecko. Politici zdůraznili, že nová pomoc pro tuto balkánskou zemi sužovanou dluhy je naprosto výjimečná a nebude se v případě žádné jiné země opakovat. Řecko také dostane delší dobu na splácení současných záchranných půjček a bude z nich platit nižší úroky.
„Udělali jsme tři důležitá rozhodnutí, na kterých jsme se jednomyslně shodli. Zlepšili jsme šance Řecka na zvládnutí jeho dluhu, učinili jsme opatření, abychom zabránili šíření krize, a nakonec jsme se shodli na tom, že musíme zlepšit mechanismy, které eurozóna na zvládání krize má,“ řekl předseda Evropské komise Herman van Rompuy.
Druhý záchranný balík bude ve výši 109 miliard eur. Bude tedy podobný jako ten současný, schválený loni na jaře. Ten činí 110 miliard. Částkou 37 miliard se na něm mají podílet soukromí investoři, není ale zatím jasné jak.
Podle šéfa Evropské centrální banky Jeana-Claudea Tricheta je jasné to, že účast bank na pomoci Řecku bude dobrovolná. Eurozóna zatím neuvedla, jestli banky budou muset obnovit své pohledávky na dalších několik desítek let, nebo půjčí Řecku další peníze, nebo odprodají své pohledávky dočasnému záchrannému fondu EFSF.
Řecko také dostalo úlevu v podobě prodloužení splatnosti půjček ze stávajícího záchranného balíku. Nebude je muset vrátit do 8 let, ale až za 30 roků. Bude z nich také muset platit ještě menší úroky, než dosud. Ani už tak výhodnou sazbu 3,5 procenta by totiž Řekové nemuseli být schopní nikdy zaplatit.
Postoj Slovenska
Slovensko bylo včera jednou ze zemí, která záchranný balíček pro Řecko schvalovala. Radovan Kavický z Centra pro ekonomické a sociální analýzy M.E.S.A. 10 potvrzuje, že Slovensko podporovalo schválení balíčku na pomoc Řecka s využitím soukromého sektoru.
„Ano, slovenská vláda prosazovala zapojení soukromých investorů. Až těsně před summitem bylo jednání vlády, na kterém se dohodlo, že na summitu podpoří řešení, které by znamenalo, že se zabrání tomu nejhoršímu možnému scénáři, že by eurozóna padla do recese. To by mělo negativní důsledky i na Slovensko,“ říká Kavický.
