Summit EU nemusí řešit přežití eura. Dluhová krize se prý uklidňuje
Dluhová krize už eurozónu zdaleka netrápí tolik jako na konci loňského roku, shoduje se řada evropských politiků i ekonomů. Evropští lídři tak na dnešní a zítřejší schůzce v Bruselu nebudou – po řadě předchozích dramatických měsíců – řešit bezprostřední hrozbu rozpadu eurozóny. I přes naléhání celého světa se ale zatím eurozóna nedohodne na navýšení svého záchranného fondu.
K uklidnění podle politiků přispěl příslib nových záchranných půjček Řecku nebo smlouva, kterou se země unie do budoucna zavazují hospodařit v podstatě s vyrovnanými rozpočty.
Tuto dohodu evropští lídři slavnostně podepíšou v pátek. Ze zemí Unie se k ní nepřidají jen Velká Británie a Česká republika.
Evropský summit ohrožuje spor o Valachy
Číst článek
V poslední době také výrazně klesly výnosy u dluhopisů Itálie nebo Španělska. Na konci loňského roku přitom hrozilo, že dluhová krize naplno zasáhne i tyto velké země eurozóny.
Za zlepšením situace stojí mimo jiné reformy, které v Itálii zahájila úřednická vláda premiéra Maria Montiho. Evropská centrální banka navíc bankám v eurozóně už dvakrát poskytla neomezené půjčky za nízký úrok. Bankovní domy za ně zčásti nakoupily italské a španělské dluhopisy.
Jednotlivé země by se měly soustředit na reformy
Řada ekonomů ale evropské politiky varuje, že ještě rozhodně nemají vyhráno. Půjčky od centrální banky totiž krizi podle nich jen dočasně zmírňují.
Navíc s sebou pro samotnou centrální banku nesou velká rizika. „Pravděpodobně se tím udržují na vysoké míře úroky zemí, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, a samozřejmě také ve středně a dlouhodobém horizontu riziko inflace,“ popsal ve Světě o osmé na Rádiu Česko Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.
O summitu Evropské unie mluvili ve Světě o osmé na Rádiu Česko Ondřej Houska a Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání
Dodal ale, že pokud by centrální banka půjčky neposkytla, hrozil by nedostatek likvidity na evropském finančím trhu a to by se negativně projevilo na reálném sektoru.
Pozornost se teď soustředí hlavně na Španělsko, kterému hrozí mnoho let trvající hospodářská krize. Navíc není jisté, že další mezinárodní pomoc Řecku dokáže jeho bankrot definitivně odvrátit.
Na bruselském summitu se chce evropská sedmadvacítka věnovat například tomu, jak zvýšit hospodářský růst. Slovenský velvyslanec při Unii Ivan Korčok zdůraznil, že teď mají situaci v rukou politici jednotlivých zemí. Měli by se soustředit na reformy, které sníží dluhy a zvýší výkon ekonomiky.
Hostem Ranního Interview byla velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová
„Ve chvíli, kde se dnes nacházíme, už není možné udělat příliš nového. Nyní opravdu nastupuje fáze implementace toho, na čem jsme se dohodli. Takže premiéři se tu sejdou proto, aby si o tom mohli velmi vážně promluvit. Ale potom začíná práce doma,“ vysvětlil.
Podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové může summit ještě zdramatizovat otázka udělení statusu kandidátské země Srbsku. Přesto věří, že země nakonec status kandidáta EU získá.
„To je nesmírně důležitý bod a pro Českou republiku zvlášť citlivý, a jsem přesvědčena, že Česká republika za udělení kandidátského statusu Srbsku mimořádně bojovala. Jak v předchozích letech, tak na posledním jednání ministrů pro evropské záležitosti. Ale já jsem optimista, věřím, že se podaří překovnat poslední námitky jednoho členského státu a že Srbsko opravdu získá kandidátský status,“ řekla v Ranním interview Vicenová.
Záchranný fond zatím navýšen nebude
Lídři států platících eurem se na schůzce v Bruselu zatím nedohodnou na navýšení záchranného fondu eurozóny. Vyplývá to z návrhu závěrů schůzky, které má Český rozhlas k dispozici. Ke zvýšení kapacity záchranného fondu přitom eurozónu vyzývá doslova celý svět – například Spojené státy, Čína nebo Mezinárodní měnový fond.
Česko chce, aby se Unie soustředila na podporu hospodářského růstu
Číst článek
Posílení záchranných prostředků by podle nich usnadnilo boj se současnou dluhovou krizí. Eurozóna by se tak podle svých partnerů měla dohodnout na navýšení svého stálého záchranného fondu, který je znám pod zkratkou ESM.
Tento fond začne fungovat od léta. Má mít k dispozici 500 miliard eur, tedy přes 13 bilionů korun. Drtivá většina zemí eurozóny souhlasí s jeho spojením s dočasným záchranným fondem, tak zvaným eurovalem.
Evropští politici při svých jednáních často používají nesrozumitelné zkratky
Číst článek
V něm teď zbývá zhruba 250 miliard eur. Sloučení obou fondů ale blokuje Německo. Přesto se čeká, že Berlín nakonec ustoupí.
Velké země světa totiž posílením záchranného mechanismu podmiňují svou účast na případné další pomoci oslabeným zemím eurozóny prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Zvýšení objemu záchranného fondu eurozóny by tak mělo přijít ještě tento měsíc.
