Breivik chce využít soudu k propagandistickému boji
Na povrch vyplouvají další detaily z akce, která vedla k zadržení Anderse Behringa Breivika. Ten se přiznal k výbuchu v Oslu a střelbě na ostrově Utöya. Při útocích zahynulo celkem 76 lidí. Norský premiér Stoltenberg také zřídil ‚Komisi 22. července‘, která má vyšetřit okolnosti policejního zásahu. V norských květinářstvích mezitím docházejí růže, které se staly symbolem památky obětí pátečních útoků.
„Poprvé promluvili zástupci deseti mužů ze speciálního týmu, který na ostrově provedl zásah. Pachatel před zatčením odhodil zbraň, která pak ležela 15 metrů za ním. Policie Breivika málem zastřelila, protože se obávala, že má na těle zavěšeny výbušniny. Poté policisté s pachatelem jednali v jednom domku na ostrově. Pachatel si měl klást několik požadavků,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu Yngvar Brenna.
O dalších podrobnostech z vyšetřování pátečního útoku v Norsku mluvil na Rádiu Česko spolupracovník Českého rozhlasu Yngvar Brenna. O případu mluvil i Petr Kupka, odborník na extremismus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia
„Přiběhli jsme na mýtinu a najednou stál přímo před námi střelec s rukama nad hlavou, zbraně ležely asi o patnáct metrů dál,“ popisuje šéf policejního zásahu na ostrově Utöya Haarvard Gaasbakk.
Soud jako propaganda
Od úterý Breivik připravuje ve věznici projev, který přednese neznámo kdy. Požádal policii o počítač, bylo mu ale vydáno jen pero a papír. Jeho obhájce řekl, že velmi zvláštní požadavky pachatele, které nemají nic společného s realitou, budou podstatné pro psychiatry, kteří ho budou vyšetřovat.
„Ve svém manifestu Breivik detailně popisuje, jak by měli zadržení teroristé využívat soudního líčení k tomu, jak šířit svoji propagandu. Měli by se z lavice obžalovaného pokoušet o puč,“ říká Yngvar Brenna a pokračuje:
„Breivik je připraven na zesměšnění, ale považuje to za dlouhodobou strategii ve své psychologické válce. Obviňuje soud za to, že vynese rozsudek vůči nevinnému a důležitému hrdinovi odboje. Kvůli němu budou muset být přepsány všechny učebnice na světě. Nepřeje si nízký trest, ale aby mohl šířit poselství manifestu, čemuž ale obhájce odmítá napomáhat.“
Obžaloba bude připravena nejdříve na přelomu roku a doufá se v jedno z hlavních líčení během roku 2012.
Norské úřady od úterka postupně zveřejňují jména obětí útoků. Policie dnes také přestala po obětech útoků pátrat.
„Identifikace obětí bude trvat ještě dlouho, mimo jiné kvůli znetvoření těl způsobenému municí, která byla použita,“ vysvětluje Brenna.
Vyšetřování zásahu
Norský premiér Jens Stoltenberg v projevu k národu znovu zdůraznil, že se nenechají zastrašit masakry. Reakcí by naopak měla být ještě větší otevřenost a posílení demokracie. Vznikne nezávislá komise, která vyhodnotí události kolem bombového útoku a střelby z minulého pátku a navrhne doporučení zaměřená na zdokonalení bezpečnostních sil a zlepšení bezpečnostních opatření.
„Nově zřízená komise by měla pomáhat policii při vyšetřování a doplňovat její práci. Vláda věří, že zmapováním útoků získá větší přehled o fungování či nefungování zásahu policie i záchranářů a že z toho vyplyne poučení. Výbor bude podávat zprávy přímo premiérovi,“ uvádí Yngvar Brenna.
„Po bitvě je samozřejmě každý generálem a dokáže říct, co všechno se mělo udělat jinak. Ale myslím, že je opravdu potřeba odpovědět na celou řadu otázek. Za prvé je dost možné, že útokům šlo zabránit. Tajné služby Anderse Breivika vyšetřovaly někdy začátkem roku. Všimly si ho kvůli nezvykle velkému nákupu hnojiva, ze kterého se dají vyrábět výbušniny. Přesto nakonec jeho chování vyhodnotily jako neškodné,“ říká Ondřej Bouda, který situaci v Norsku a především reakci norské společnosti přímo na místě sledoval jako zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu.
Otazníky se vznášejí také nad samotným zásahem. Děti z ostrova si stěžují, že jejich volání na nouzovou linku byly ze začátku odmítány, protože nesouvisely s atentátem v Oslu.
„Pokud to záznamy prokáží, tak šlo o neuvěřitelné selhání pracovníky linky. Dále pak místní policie, když přijela na břeh ostrova, nemohla najít loď, kterou se dostane na ostrov. Potom ta, kterou sehnali, je neunesla a začala se potápět. Museli tak čekat na příjezd zásahové jednotky z Osla. Jenže ta zase neměla k dispozici vrtulník. Posádka toho policejního měla dovolenou a armádní byl příliš daleko. K čemu potom je zásahová jednotka, když není schopná zasáhnout. Fascinující na tom je, že lodí na jezeře bylo dost. Místní a turisté s nimi zachraňovali děti z vody a určitě by nějakou poskytli i policii. A norská televize si zvládla pronajmout vrtulník a vysílat záběry střelce do celého světa dřív, než na místo dorazila policie,“ pokračuje Bouda.
„Breivik mohl udělat medvědí službu konzervativním nebo ultrakonzervativním částem pravicových vlád v Evropě. Je důležité, jak se na Breivika bude pohlížet. Buď jako na psychicky vyšinutého člověka, který své, třeba pro někoho zajímavé, konzervativní názory přetavil v odporné činy, nebo jako na člověka s pravicovými extremistickými kontakty. Tedy na pravicového extremistu,“ myslí si Petr Kupka, odborník na extremismus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia a dodává:
„Je jisté, že Breivik možná připravoval svůj čin sám, ale jeho názory nevznikaly v izolaci.“
