Evropa zůstává před hlasováním o členství Palestiny v OSN rozdělená

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás by měl už v pátek v New Yorku požádat o plnoprávné členství své země v OSN. Tímto krokem se chtějí Palestinci přiblížit k reálné existenci vlastního státu v hranicích z roku 1967, jehož vznik nyní blokuje Izrael. Abbásův tým zatím nezveřejnil přesné znění dotyčné rezoluce a některé státy, hlavně evropské, se proto stále rozhodují, jak budou hlasovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palestinský prezident Mahmúd Abbás

Palestinský prezident Mahmúd Abbás | Foto: Tara Todras-Whitehill | Zdroj: ČTK

Palestinci dosud neřekli, co by mělo po posílení jejich státní legitimity následovat, hlavně ve vztahu k Izraeli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Postoje evropských zemí k členství Palestiny v OSN shrnuje redaktor Jan Prokeš

Evropské unii předsedající Polsko chce, aby měla Evropa jednotný postoj, který by se měl odvíjet právě od konkrétního znění palestinské žádosti.

Podobně k palčivé otázce přistupují Francie s Británií, které mají právo veta v Radě bezpečnosti a Palestince zřejmě přímo či nepřímo podpoří.

Jednoznačně za Palestinu se dosud postavily Španělsko a Norsko. Švédsko, Belgie nebo Lucembursko zatím vyjádřily Abbásově žádosti "sympatie".

Jisté je, že aspirace Rámalláhu v OSN nepodpoří kromě Německa a Česka také Nizozemsko, Itálie a nejspíš i Slovensko. Pozice dalších zemí, pobaltských nebo balkánských, zůstává nejasná. To platí také o Portugalsku, které může sehrát zásadní roli díky jeho nestálému členství v Radě bezpečnosti.

Argumenty pro i proti

Palestinci si zaslouží být 194. členem OSN a posléze i suverénní zemí díky pokroku v budování státních institucí. Tak například obhajuje svou pozici Norsko, tradiční podporovatel palestinské samosprávy i mírových námluv s Izraelem.

Podle lucemburského velkovévodství potřebují Palestinci povýšit svůj mezinárodní kredit a jejich nárok jednoduše nelze odmítnout.

Palestinská jednostranná snaha ničemu neprospěje, tvrdí naproti tomu Nizozemsko, které vyzývá k pokračování dialogu mezi stranami izraelsko-palestinského konfliktu. Podle jejích zastánců ale palestinská iniciativa není protiizraelská a neznamená konec vyjednávání.

Evropa má prý naopak povinnost ji podpořit, protože se už před třiceti roky zavázala k úsilí o řešení konfliktu v podobě vzniku dvou států. Tak například dnes argumentuje deník Times of Malta, proč by měl unijní ministát podpořit nároky Palestinců.

Ekonomické i morální závazky

Evropa je v blízkovýchodním konfliktu překvapivě dost významným hráčem. Svědčí o tom i zákulisní diplomatické námluvy, které s evropským zeměmi v současnosti podnikají Palestinci, Izraelci i Američané.

Evropská unie je největším sponzorem Palestinské samosprávy, které přispívá zhruba miliardu eur ročně. Evropa má aktuálně na Blízkém východě velké zájmy týkají se energie nebo třeba migrace.

Na druhou stranu Evropané pořád cítí morální závazky vůči Izraeli, v první řadě nepochybně Němci. A musejí se také zajímat o bezpečnost Izraele, pro který je zase Evropa klíčovým obchodním partnerem.

Jan Prokeš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme