Místo do plotu investujte do uprchlických táborů, vyzývají maďarskou vládu nevládní organizace

Maďarsko tento týden oznámilo, že na hranici se Srbskem postaví vysoký plot. Bariéra má zabránit, aby do země z jihu pronikali uprchlíci. Vláda Viktora Orbána nedávno sklidila kritiku i za billboardovou kampaň proti přistěhovalcům a za celonárodní dotazník, ve kterém spojovala imigraci s terorismem. Podle nevládních organizací by kabinet měl peníze radši investovat do uprchlických táborů, ve kterých jsou podmínky pro běžence často špatné a nedůstojné.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové organizace Migszol navštěvují uprchlické tábory v Maďarsku a zajímají se o jednotlivé azylové případy

Členové organizace Migszol navštěvují uprchlické tábory v Maďarsku a zajímají se o jednotlivé azylové případy | Foto: Daniela Vrbová

Kapacita uprchlického tábora v Bicske nedaleko Budapešti je překročena čtyřikrát. Nejvíc obyvatel zařízení pochází z Afghánistánu, Sýrie a afrického Toga. Většinou jsou to muži, jen vzácně jsou mezi nimi vidět děti a ještě méně ženy.

Dva syrští mladíci vyprávějí, jak se do Maďarska dostali přes Albánii, Rumunsko a Bulharsko. Značnou část cesty šli pěšky a, jak říkají, přežili jen díky sušenkám a tyčinkám. Maďaři jsou milí, shodují se Syřané. Život v táboře berou jako zotavení. Nevládní organizace ale poměry v táboře přesto kritizují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podmínky pro běžence jsou v uprchlických táborech v Maďarsku často velmi špatné a nedůstojné. V Bicske natáčela Daniela Vrbová

„Dala jsem se do řeči s jedním kamarádem, který tu žije. Zavedl mě do domů, kde žijí uprchlíci. Říkal, jak je to tu teď přeplněné, takže lidé musí bydlet ve vojenských stanech a plechovém skladu. Ten je ale kvůli horku rozpálený a páchne to tam, tak lidé spí venku,“ popisuje své dojmy z tábora v Bicske Amy Rodgersová, členka organizace MigSzol.

Amy Rodgersová je vystudovaná právnička z Nizozemí a do maďarských uprchlických táborů jezdí pravidelně. „Hodně lidí nám říká, že se příšerně nudí. V táboře se obchoduje s drogami a řada lidí fetuje a opíjí se,“ upozorňuje.

„Když máme vzácnou příležitost mluvit v táboře s nějakou ženou, často nám říká, že se v noci bojí. Většinou zatarasí dveře postelí, protože se stává, že se k ní dobývají opilí a zfetovaní muži. Takže bezpečnost v táborech není moc dobrá,“ konstatuje Rodgersová.

'Nic než národ', skandovali extremisté v Bratislavě na akci proti migrantům

Číst článek

Detenční zařízení

Nejhorší jsou podle ní ale detenční zařízení. V Bicske sice toto zařízení nemají, ale například v Debrecenu je přímo uprostřed tábora. To vytváří psychické trauma jak pro zadržené v detenci, tak pro obyvatele uprchlického tábora.

„Největším prohřeškem maďarské vlády je to, že tam umožnila zadržovat rodiny s dětmi s Kosova v poslední náhlé vlně běženců. To byla jasná diskriminace na základě národnosti. Do detencí patří jen lidé, kteří spáchali nějaký zločin nebo v jejich případě vyvstaly nějaké výjimečné okolnosti,“ upozorňuje Rodgersová.

 

Bicskei menekülttábor, Magyarország,ez egy nyitott tábor»...

Posted by MigSzol Csoport on 17. červen 2015


Právě systém detenčních zařízení je v Maďarsku hodně kritizován. I když premiér Viktor Orbán, jeho spolustraníci i politici z dalších stran je považují za nástroj, jak migrační situaci držet pod kontrolou.

„Kdyby tu ti lidé zůstali, maďarský azylový sytém by po týdnu vybouchl,“ říká odborník na azylovou politiku Boldizsár Nagy. Míst pro žadatele o azyl je podle něj 2500, počet podaných žádostí od letošního ledna do začátku května je 42 tisíc.

Daniela Vrbová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme