Sýrie se omluvila Ankaře za granátový útok, turecký parlament mezitím schválil možný zásah
Syrský raketový útok na turecké městečko Akcakale, při kterém ve středu zemřelo pět civilistů, zostřil napětí mezi Ankarou a Damaškem. Turci odpověděli dělostřeleckým bombardováním syrských pozic v pohraničí a zabili několik vojáků. Ankara ale tvrdí, že válku s Bašárem Asadem neplánuje, po celodenním ostřelování palbu ukončila.
Po čtyřiadvacetihodinovém mlčení se Sýrie Turecku za středeční incident omluvila. Podle Damašku by se už neměl opakovat. Turecko omluvu přijalo.
Turečtí poslanci ale už před tím schválili žádost vlády o mandát pro vojenské operace mimo území Turecka, pokud to bude vláda považovat za nezbytné. Premiér Recep Erdogan o to parlament požádal pávě kvůli včerejšímu syrskému granátovému útoku.
Vývoj v turecko-syrských vztazích jsme v Ozvěnách dne rozebrali se zahraničněpolitickým komentátorem ČRo Milan Slezák
„Samozřejmě v první řadě jde o gesto, kterým Turecko říká okolí, že žádná vojenská provokace proti jeho území nezůstane nepomstěná. Ankara tím také říká světu, že je sjednocená moc výkonná s mocí zákonodárnou. Objevily se ale i názory v novinách, které vládu kritizují za to, že situaci vyhrocuje,“ komentoval situaci zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák.
Poradce tureckého premiéra Ibrahim Kalin dnes na twitteru ale napsal, že Turecko nemá zájem o válku se Sýrií. Bude pouze bránit svou hranici a neustane ani v politické a diplomatické aktivitě.
Emil Sulejmanov z Fakulty sociálních věd v Praze v pořadu Stalo se dnes řekl, že Turci už nějakou dobu hledali důvody, aby mohli do dění v Sýrii zasáhnout. Důvodů je podle něj několik.
„Vnitropolitický důvod je ten, že turecká armáda už 10 let ztrácí pozice v zemi a při vojenském zásahu lze očekávat posílení její pozice. Dalším důvodem je, že severovýchodní oblast Sýrie je pod kontrolou Kurdů. V Turecku jich žije kolem 15 až 20 milionů a od roku 1984 usilují o vytvoření vlastního státu. Turci se obávají situace, která by podnítila separatistické aspirace tureckých Kurdů,“ přiblížil.
Vývoj turecko-syrských vztahů jsme rozebrali ve Stalo se dnes také s Emilem Sulejmanovem z Fakulty sociálních věd v Praze
Turci podle něj nemají zájem vést v Sýrii dlouhotrvající invazi. „Ale chtějí si zajistit podporu ze strany NATO, to je pro ně klíčové,“ dodal.
Zástupce tureckého premiéra zdůraznil, že Ankara bude své případné další kroky v souvislosti se Sýrii konzultovat s NATO i mezinárodním společenstvím.
Kvůli středečnímu incidentu na syrsko-turecké hranici se už na mimořádném zasedání sešli ke konzultacím členové Severoatlantické aliance. Ti Sýrii vyzvali k okamžitému ukončení agrese. Vyhrocenou situaci projednávala i OSN.
Šéf britské diplomacie varoval před zhoršením napjatých vztahů mezi Tureckem a Sýrií.
