Parlament na Krymu vyhlásil referendum o posílení samostatnosti na 25. května
Ve stejný den, kdy bude celá Ukrajina hlasovat o novém prezidentovi, budou obyvatelé Krymu v referendu rozhodovat o posílení samostanosti. Termín referenda dnes vyhlásil parlament tamní autonomní oblasti. Sídlo vlády i parlamentu v Simferpolu okupuje od noci skupina silně vyzbrojených mužů. Lidé shomáždění venku mají v rukou ruské vlajky, podle odborníků jsou ale protesty organizované z Ruska.
Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu podle mluvčí Nejvyšší rady krymské republiky Olgy Sulnikové zvedlo ruku 61 ze 64 poslanců. Odhlasovali to v budově obsazené proruskými ozbrojenci.
Otázka, na niž mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv." Obavy z pokusu o odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku ale tamní poslanci odmítají.
O situaci na Krymu hovořil zvlášní zpravoda Českého rozhlasu Ondřej Bouda. Komentoval ji i politolog Martina Riegl
Nezávislost sice předseda krymského parlamentu vyloučil, sněmovna ale zároveň odvolala regionální vládu a bude jmenovat novou.
„Je možné, že politici vycítili možnost získat pro sebe více pravomocí v této revoluční době, a chytili se příležitosti,“ komentoval ze Simferpolu zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Bouda.
Představitel krymských tatarů varuje, že kroky parlamentu k odtržení opravdu povedou. Sám se zasedání odmítl účastnit, protože nechce pracovat pod dohledem zbraní.
Odsoudil ty, kteří jednají, podle něj jsou pod vlivem Moskvy, která jim má slibovat podporu i úplatky.
Sídla vlády i parlamentu obsadily rusky mluvící ozbrojenci
Sídla parlamentu i vlády v Simferopolu obsadilo v noci asi 60 členů domobrany rusky mluvících obyvatel Krymu. V budovách se zabarikádovali a vyvěsili na nich ruské vlajky. Jako záminka jim mohlo posloužit to, že krymský parlament ve středu odmítl jednat o nezávislosti.
"Nikdo neví, co se tam teď děje. Viděli jsme, jak asi 30 plně ozbrojených mužů vtrhlo do budovy a vyhnalo z ní policisty. Pak přijely další tři desítky ozbrojenců. Měli sebou protitankové zbraně, odstřelovací pušky, kalašnikovy a pistole," popsal situaci jeden z očitých svědků.
Před budovou parlamentu se shromáždilo několik stovek demonstrantů s ruskými vlajkami, dorazily i posily dalších měst na Krymu, které dav přivítal hlučný jásáním. Místní domobrana si v okolí postavila barikády.
Naopak novou vládu v Kyjevě přišly ve středu podpořit tisíce tatarů. Dá se předpokládat, že stejně jako na Mejdanu i na Krymu protestující vydrží v ulicích až do květnových voleb.
„Musím dodat, že největší nepokoje tu vyvolávají dva velvyslanci z Moskvy. Jednoho z nich jsem včera viděl v Sevastopolu, podněcoval lidi k demonstracím a sliboval podporu Moskvy,“ popsal zpravodaj Bouda.
Podle Ukrajinců žijících na Krymu jsou právě tito dva muži zodpovědní za současnou vlnu demonstrací.
Ukrajinský prozatímní prezident Oleksandr Turčynov apeloval, aby ruští vojáci na velké námořní základně v Sevastopolu neopouštěli její areál.
Janukovyč se dál považuje za prezidenta Ukrajiny, Rusko mu zajistí bezpečnost
Číst článek
Objevuje se celá řada různých nepotvrzených informací. Podle jedné z nich ze základny do centra zamířily dva ruské transportéry právě z námořní základny. Podle svědků ale dopravní policisté kolonu před Simferopolem zastavili, načež se transportéry otočily a zamířily zpět na základnu.
Do sídla černomořské flotily se také údajně přesunuly ruské speciální jednotky.
„Nic z toho ještě nemusí znamenat hrozící zásah Kremlu. Moskva totiž prý sepisuje seznamy rodinných příslušníků vojáků umístěných na Krymu, což naznačuje spíš chystanou evakuaci ruských občanů z Krymu,“ dodal Ondřej Bouda.
Ukrajina žádá okamžité konzultace s ruským ministerstvem zahraničních věcí a zástupci Ruské federace v Kyjevě už také předala protestní nótu.
Podle Martina Riegla z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nejsou protesty na Krymu úplně masivní.
„Vypadá to, že jsou organizované, že tam je nějaký popud z ruské federace. Není to úplně spontánní proces,“ dodal Riegl.
Další možný vývoj na Krymu může podle Riegela vést mnoha směry. Zachovat by se tam například mohl jazykový zákon, který ukrajinský parlament nedávno zrušil, ve hře je ale i varianta konfederace, tedy první krok k faktické nezávislosti.
„Jsem téměř přesvědčen, že se Rusové snaží nastolit nějakou gradaci té situace a získat rozhodující slovo,“ doplnil Riegl.
Nový ukrajinský premiér Jaceňuk: Předchozí režim rozkradl státní pokladnu
Číst článek
Podle vojenského analytika Martina Kollera je logické, že se Rusko připravuje na každou alternativu. Vojenský zásah na Krymu ale považuje za nepravděpodobný.
„Představa, že by základna v Sevastopolu dokázala nějakým způsobem ovlivnit dění na západní Ukrajině, je mimo realitu,“ říká Koller.
Základna Černomořské flotily je pronajatým areálem na ukrajinském území. Lodě i letectvo mají omezené možnosti působení.
Ukrajina i NATO varují Rusko před intervencí
K varování před případnou ruskou intervencí na ukrajinském Krymu se připojila i Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že "ranní akce ozbrojené skupiny je nebezpečná a nezodpovědná", a Moskvu vyzval, aby nečinila žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či způsobit nedorozumění.
Ruské ministerstvo obrany mezitím zdůraznilo, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. V souvislosti s vystupňováním napětí na Krymu uvedlo do pohotovosti letectvo na západních hranicích. V oblastech sousedních s Ukrajinou stíhačky provádějí hlídkové lety.
Hrozbu války na Krymu zpochybnil ve vysílání Českého rozhlasu vojenský analytik Martin Koller
"Dali jasně najevo, že toto cvičení nemá nic společného s událostmi na Ukrajině," řekl generální tajemník aliance. NATO podle něj nemá údaje, které by s tím byly v rozporu. "Ale věci samozřejmě nezjednodušuje ona shoda mezi načasováním tohoto cvičení a vývojem na Ukrajině," dodal.
Situace na Ukrajině vyústila podle vojenského analytika Martina Kollera v napětí mezi NATO a Ruskem.
„V současné době je NATO pro Rusko nespolehlivým partnerem nebo spíš protivníkem. Protože byla dohoda o situaci na Ukrajině, které nevydržela ani den a porušily jí skupiny, které mají podporu ze strany Evropské unie a spojených států. Rusko se cítí podvedeno,“ popsal Koller.
Zvětšit mapu
