Ministři vnitra zemí EU se neshodli na přerozdělení 40 tisíc uprchlíků
Státy Evropské unie se nedohodly na tom, jak si mezi sebou během dvou let rozdělí 40 tisíc uprchlíků ze Středomoří. Na schůzce ministrů vnitra v Bruselu měla každá země oznámit, kolik běženců je ochotná přijmout. Součet slibů všech zemí, ale dal dohromady jen zhruba 32 tisíc uprchlíků.
Česko už dřív oznámilo, že z Itálie a Řecka do roku 2017 přijme 1100 uprchlíků.
To je podle diplomatů dostatečné a Česko už nebude muset nabídnout přijetí dalších běženců. Některé další země ale chtějí přijmout jen minimální množství uprchlíků.
O rozdělení uprchlíků mluvili český velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil a ředitel Centra pro integraci cizinců Vladislav Günter
„Pravděpodobně se více čekalo od Polska, očekávalo se více od Maďarska, Španělska. To jsou státy, s nimiž lucemburské předsednictví bude muset vést debatu, aby ji v listopadu, prosinci dokončilo,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
Tyto země, nebo třeba Slovensko, by měly svoje nabídky zvýšit, aby se konečná dohoda podařila uzavřít do konce roku. Kromě toho přijmou země Evropské unie přes 20 tisíc uprchlíků z táborů mimo Evropu. Česko z nich slíbilo přijmout 400 lidí.
„Naplnění jakýchkoli čísel bude záviset i na řadě dalších faktorů. Například na tom, jak členské státy a evropské instituce budou garantovat výběr lidí, kteří by měli být v budoucnu přemístěni z Itálie a z Řecka do jiných členských států,“ zdůraznil Martin Povejšil, český velvyslanec při EU.
„A tam například pro Českou republiku platí naprosto jasná hranice, že chceme mít jistotu, že k těm lidem, kteří mají být přemístěni do České republiky, budeme mít přístup už v tomto selektivním procesu.“
Jak Povejšil zdůraznil, je třeba také mít jistotu, že se tito lidé velmi pravděpodobně mohou kvalifikovat na udělení politického azylu.
„A za druhé, potřebujeme mít rozumnou, nebo představitelnou míru jistoty, že nebudou představovat bezpečnostní ohrožení České republiky,“ připomněl Martin Povejšil.
