Jaroslav Plašil: Trenér Bílek udělal jedinou chybu, nepostavil Poláka
Způsobů, jak vyzrát na úřadující šampióny a zřejmě stále nejlepší fotbalisty světa, není moc. A z toho mála se kouč Michal Bílek rozhodl vybrat cestu, která byla pro jeho svěřence pravděpodobně nejsnáze zdolatelná a vzhledem k omezeným ofenzivním schopnostem asi správná.
A že po ní šlapat jde, ukázali v Jižní Africe v roce 2009 v duelu proti Španělům Američané a o rok později na stejném místě i Švýcaři, tedy týmy srovnatelně kvalitní s tím českým. Vsadit na úporné bránění v seniorské kategorii není, na rozdíl od mládežnického fotbalu, ostudou, o výsledek jde až na prvním místě.
Vždyť i slavný Arsenal plný míčových driblerů se v nedávném utkání s Barcelonou v Lize mistrů uchýlil ke stejné taktice, takže se český národní tým ani jeho trenér skutečně nemají za co stydět.
Jediné, co se Michalu Bílkovi nepovedlo, je to, že do zápasu nepostavil zkušeného, ale českou veřejností už málo akceptovatelného, záložníka Jana Poláka. Mimochodem španělskými odborníky dopředu označovaného za jednoho z nejnebezpečnějších fotbalistů soupeře.
Pokud totiž Michal Bílek s Janem Polákem dopředu nepočítal, neměl ho vůbec povolávat a při oznámení nominace veřejně prohlašovat, že mu navzdory časté kritice z poslední doby stále věří.
Takhle to totiž vypadá, že podlehl veřejnému mínění, a něco podobného se stalo před časem osudným jinému českému trenérovi. Ironií osudu je, že právě Jan Rezek, který nečekaně nastoupil místo Jana Poláka, zavinil svým hloupým faulem penaltu předcházející vítěznému gólu Španělů.