Kdo by byl ideálním koučem pro fotbalovou reprezentaci? Já, žertoval kouč jednadvacítky Dovalil
Začalo to svižným a namáhavým tréninkem, při kterém se potili středoškoláci na pražském Jarově. Pak se role obrátily a při následně besedě pro změnu žáci nic nedarovali trenérovi fotbalové reprezentace do jednadvaceti let Jakubu Dovalilovi. Dokonce z něj vydolovali možná překvapivou odpověď na otázku, kterou teď řeší i předseda Fotbalové asociace Miroslav Pelta. Tedy kdo je ideálním a dostupným koučem pro reprezentační A-mužstvo.
Patnáct mladých fotbalistů se na umělé trávě za svou školou může přetrhnout. Tohle není běžná hodina tělocviku, před koučem juniorské reprezentace se chce každý vytáhnout.
Zvlášť když mezi studenty střední školy na pražském Jarově jsou i nadějní fotbalisté, kteří mají reálnou šanci, že by si je mohl Jakub Dovalil za pár let opravdu vybrat do týmu, pokud zůstane u reprezentační jednadvacítky.
„Doufám, že se tam dostanu. Teď hraji v reprezentaci do sedmnácti let. Rád bych prošel všemi kategoriemi a dostal se k panu Dovalilovi. Je to bezvadný trenér. Určitě jsem si z toho něco odnesl, ale byla to také legrace,“ pochvaloval si záložník dorostu pražské Slavie Jakub Šimůnek.
On a jeho čtrnáct spolužáků si váží jedinečného zážitku o to víc, že ho nedostali na zlatém podnose, ale jako odměnu za svůj úspěch v celorepublikovém Poháru Josefa Masopusta.
„Je to pro kluky velký přínos. Získají informace a zkušenosti na vlastní kůži – od profesionála, od jednoho z nejuznávanějších lidí u nás. Takovou možnost moc hráčů nemá,“ hodnotil učitel Marek Pavelka.
Po tréninku se kouč jednadvacítky odebral, jak sám řekl, na „besídku,“ kterou myslí více než hodinové setkání i s ostatními žáky školy v našlapané učebně, kde dostal i otázku zásadní pro celý český fotbal, tedy kdo by měl vést reprezentační A-tým. A při odpovědi projevil zdravé sebevědomí.
„Když to vezmu podle sebe, nejlepší volba bych byl asi já. Měli by tam nastoupil kluci, kteří byli v jednadvacítce. Všechny je znám, pracoval jsem nimi,“ podpořil Jakub Dovalil argumentem svůj názor, který ale vzápětí poněkud zneškodnil tím, že na to, aby se cítil skutečně připravený pro roli hlavního kouče národního týmu dospělých, si potřebuje dopřát dalších deset let, během kterých ještě bude sbírat jiné zkušenosti.
