Lotyšsko nebo Litvu musíme porážet, ví Tomáš Rosický
Čeští fanoušci mohou být přece jen klidnější než třeba ještě před půl rokem. Fotbalisté národního týmu začínají opět vítězit. Dokonce tak, že už svému soupeři podruhé za sebou nasázeli čtyři branky. V květnu v Hartfordu domácím Američanům, teď v Liberci pro změnu Lotyšům.
Když se oba týmy potkaly v roce 2004 v úvodním zápase evropského šampionátu, byl u toho ze současného českého výběru pouze Tomáš Rosický. Tehdy mu bylo necelých 24 a patřil k nejmladším hráčům na hřišti, teď potkává v reprezentaci pouze tři starší fotbalisty a v klubu je to prý v tomto směru ještě horší.
"Co jsme hráli teď s Arsenalem v Polsku, tak jsem byl nejstarší na hřišti. Časy se mění," naráží v říjnu třicetiletý fotbalista na nedávnou divokou přípravu Arsenalu s Legií Varšava, která přinesla hokejový výsledek 6:5.
Ale časy se mění, také pokud jde o sílu a herní projev české reprezentace. Zatímco ještě před šesti lety na světě moc srovnatelně kvalitních týmů nehrálo, teď už je najdeme i v těch částech planety, kam bychom se ještě nedávno nedívali ani omylem. Zásadní rozdíl zapřičinily odchody útočníka Jana Kollera, a hlavně výjimečné záložní řady, ze které už zůstal právě a pouze Tomáš Rosický.
"Je to úplně něco jiného. Jsou tu jiní hráči a je to také vidět na stylu hry. Myslím, že způsob se dvěma defenzivními záložníky a mnou a Jardou Plašilem před nimi, by mohl fungovat. Když zapracujeme ještě na kompaktnosti, mohli bychom být nepříjemní,"věří Tomáš Rosický.
I z jeho slov je patrné úplně jiné vnímání rozložení sil. Větu "mohli bychom být nepříjemní" zřejmě běžně nevyslovují hráči TOP týmů. Spíš takto mluví fotbalisté celků, které chtějí největší favority trápit. A mezi ně teď patří také výběr Michala Bílka, který má jednoho takového Goliáše ve své kvalifikační skupině.
"To je daleko. My se nemůže koukat na Španěly. Teď máme před sebou tři důležité zápasy na podzim, které musíme vyhrát," říká odhodlaně Tomáš Rosický.
'Domácí zápasy jsou klíčové'
Zatímco s čerstvými mistry světa se svěřenci Michala Bílka utkají až příští rok, tři zápasy, které Tomáš Rosický zmiňoval, čekají české fotbalisty už teď v září a říjnu, v pořadí Litva a Skotsko doma a Lichtejnštejnsko venku.
Tomáš Rosický přikládá váhu především duelům v České republice: "Ta domácí forma v kvalifikaci je strašně důležitá. Minule jsme na ni doplatili. Domácí zápasy jsou klíčové a musí se zvládat."
Platí to už pro první duel 7. září v Olomouci, kde se čeští fotbalisté utkají s Litvou, tedy se soupeřem s podobně důslednou defenzivní taktikou, jakou teď předvedli v Liberci Lotyši.
"S tím počítám, že nepřijedou hrát fotbal, to je samozřejmé. My musíme týmy jako Litva nebo Lotyšsko porážet a tečka," říká Tomáš Rosický.
Alibismus mu není vlastní ani na hřišti. S tím, že na něj budou trenér, spoluhráči i fanoušci o poznání více spoléhat než na ostatní, dávno počítá: "To je jasné. Tlak a zodpovědnost cítím už čtyři roky, od doby, co skončil Pavel Nedvěd. Vím, že tým musím táhnout já."
