Zpravodaje Radiožurnálu zatkli v JAR. Kvůli reportáži
Novinářská vášeň dovedla zvláštního zpravodaje Radiožurnálu v Jižní Africe Lubomíra Smatanu až do vězení. Několik hodin strávil na cele na centrálním okrsku v Kapském městě po té, co natáčel reportáž o prodeji drog fotbalovým fanouškům.
Ještě než se za mnou zaklaply mříže, mohl jsem chvíli natáčet. Sice pod stolem, ale to bylo inspektorovi Lee Neumanovi jedno. Když jsem se mu snažil vysvětlit, že jsem novinář a zajímají mě i stinné stránky šampionátu, poučil mě o mých právech a doporučil odpovídat pouze na otázky.
Reportér Radiožurnálu Ľubomír Smatana strávil několik hodin v jihoafrickém vězení.
Inspektor mě obvinil z držení marihuany, vyplnil obrovské množství formulářů a pak mi odebral všechny věci, včetně opasku a tkaniček. Vzali mi otisky prstů, udělali pěknou fotografii a strčili do cely. Tak smradlavou díru jsem už dlouho neviděl.
Když jsem to později vyprávěl ochránkářovi Tambovi z mého hotelu, ani se nedivil. „Já jsem nikdy ve vězení nebyl, občas se to nějakému turistovi stane. Za mříže se dostali i lidi, kteří jen pili pivo na ulici. To se tady nesmí.“
Na mojí cele leželo na šesti postelích jedenáct černochů a u jednoho jsem dostal azyl. Ovšem museli jsem se podělit o jednu deku. Za hlavou mi páchla toaleta, která byla naposledy umytá asi v době, kdy vězení postavili. Naštěstí se větší část noci svítilo.
Nad ránem se na mě usmálo štěstí, policisté zřejmě uznali, že mě sebrali omylem, vrátili mi věci a udělili pokutu 100 randů, což je asi 250 korun. Mohl jsem sice odmítnout, to bych ale musel všechno znovu vysvětlovat soudci a strávit na cele další den.
Nakonec mě policisté potěšili slovy, že podobně dopadla na šampionátu i Paris Hiltonová. Jak jsem si později přečetl v novinách, ta mohla z vězení alespoň objednat pizzu. Mě policisté jenom vyfotografovali.
