Fotbalisty vyhnali krtci a plevel, prvoligový stadion v Bohdanči se rozpadá
Znáte východočeské městečko Lázně Bohdaneč? A pokud ano, tak čím se vám vrylo do paměti? Spoustě místních vadí, že za věhlas, který po republice v minulosti získala, jejich obec nevděčí ani tak léčebným procedurám, jako spíš fotbalu.
Lázně Bohdaneč mají málo přes tři tisíce obyvatel, a tak jsme i je zařadili do našeho letního seriálu o fotbalových vískách. Před třinácti lety totiž tamní klub postoupil do nejvyšší soutěže. Jenže dnes by někdejší prvoligový stadion spíše než fotbalové fanoušky zajímal úplně jiné skupiny lidí.
Třeba ornitologové by ve zpustlém areálu Atlantiku Lázní Bohdanče byli jako v ráji. Jistě by dokázali identifikovat hlasy z pestré směsi tamního ptačího šveholení stejně dobře, jako kdysi fanoušci své fotbalisty. Po těch se teď slehla zem a jakous takous sportovní činnost můžete odhalit pouze u rybníku Bašta, který leží hned za jednou z branek.
Otec a syn zkoušejí štěstí s udicí a podběrákem a jako správní rybáři nejsou příliš mluvní: „Kluk jede v sobotu na závody, tak musíme potrénovat,“ říká starší z dvojice. Když se ale snažím dát se s nimi do řeči o zpustlém stadionu, je vidět, že jde pro místní o citlivé téma a do hovoru se jim nechce.
„Svým způsobem se tu sportuje pořád, když vás tu tak vidím, ne?“ ptám se v naději, že tahle banální otázka může spustit další konverzaci. „No,“ dostane se mi odpovědi, která mě té naděje zase zbavuje.
Trávníku vládne krtek a plevel všeho druhu
Areál, kde před lety nastoupila i mužstva Sparty nebo Baníku, teď patří jedné bankovní instituci a na starost ji má správce konkursní podstaty, tedy úplně jiný správce než takový, který by pravidelně sekal trávník nebo upravoval zázemí. Výsledek je tristní a nabízí smutnou podívanou.
Místo trávníku krtince, trsy plevelu, před střídačkami jakýsi živý plot z rostlin vyšších než lidská postava, trouchnivějící sponzorské panely, rezivějící branky, rozpadající se budova s kabinami, restaurací a rehabilitační linkou.
Podnikatel Jiří Novák, který za vzestupem bohdanečského fotbalu svými penězi a entuziasmem stál, se za ohradu areálu odvážil nahlédnout naposledy v roce 2003.
„Pak už jsem tam nešel a ani jsem kolem nejel. Vadí mi to, bolí mě to, protože si myslím, že ten stadion byl velice pěkný, měli jsme tam i umělou trávu. Byl u toho i rybník, ten jsme nechali rybářskému spolku,“ svěřuje se Novák.
Kdo může za apokalypsu fotbalu v Bohdanči?
Čí je to vina, že fotbalový stadionek je teď útulný už jen pro krtky a opeřence? Když přišel v roce 1998 rychlý pád z nejvyšší soutěže a chuť Jiřího Nováka investovat do stadionu se zmenšovala, hledalo se řešení. Někdejší mecenáš chtěl odprodat areál městu.
„Ale kdybyste byli na jednání toho zastupitelstva… Oni mi řekli, že o to nemají zájem, že jim fotbal nic neříká, že mají úplně jiné věci k řešení a fotbal že je na posledním místě. S tím se těžko dalo něco dělat, to já nezměním,“ nabízí svou verzi příčiny úpadku stadionu Novák.
„Z hlediska hodnoty toho stadionu a pozemků nám to pan Novák nabízel k odkoupení za velmi slušnou cenu. Navíc bychom mohli tu částku postupně splácet.“ vzpomíná tehdejší starostka města Květoslava Jeníčková. „O cenu tedy nešlo, problémem bylo břemeno toho velkého stadionu a malého zázemí města. Který odbor by se staral o to, aby se stadion využíval, zajišťoval přísun akcí?“ pokládá si řečnickou otázku Jeníčková.
„Já sama jsem prosazovala, že jestli se má město stát majitelem stadionu, tak jedině v případě, že se dopředu najde někdo, kdo si stadion pronajme a bude mít nějakou vizi, jak ho využívat,“ dodává Jeníčková. Nic takového se nestalo, stadion chátrá a fotbalová činnost v Lázních Bohdanči nakonec úplně zanikla.
A tak zbyly jen vzpomínky: „My jsme tam měli super partu a myslím si, že i nadčasové mužstvo v té době. Hráli jsme třetí ligu, ale kvalitou kádru jsme podle mě patřili do první, poráželi jsme prvoligové manšafty. Tam jsem si zahrál fotbal pro radost,“ nedá na Lázně Bohdaneč dopustit vicemistr Evropy z roku 1996 Luboš Kubík. První ligu si nakonec místní Atlantik užil, ale jenom jednu sezónu.
Příští týden poslouchejte, čtěte a na fotografiích prohlížejte: 4. díl – Dolní Kounice. Během podzimu je v rámci projektu Fotbalové vesnice v plánu výstava, kde mimo jiné spatříte více dokumentárních fotografií z jednotlivých obcí. Budeme včas informovat.
Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku.
