Čeští plavci mají na MS v Barceloně největší šanci na 25 km
Bójky patří k dálkovému plavání asi tak jako k noži vidlička. Přesto i podobné samozřejmosti, které jsou pro plavce každodenním chlebem, mohou rozhodovat o plavcově úspěchu.
Úspěšný člověk je ten, který se ponaučil z neúspěchu. Právě tímto mottem se řídila bývalá držitelka 60 českých rekordů, plavkyně Yveta Hlaváčová.
Právě ta by ráda, aby si tato slova vzala za svá i čtveřice českých dálkových plavců, která se na mistrovství světa představí od osmi hodin ráno v závodě na 25 kilometrů.
„Budou tam bójky a bude jich hodně. Když si vzpomeneme na Yvettu Hlaváčovou, která měla bójek taky dost a na všech tratích je míjela, takže byla diskvalifikována, pokaždé, tak si poté organizátoř řekli, že to není možné. Pak ji nechali plavat,“ popisuje snažení Yvetty Hlaváčové na MS roce 2003 trenér českých dálkových plavců Rostislav Vítek.
Hlaváčová si nakonec z Barcelony díky shovívavosti rozhodčích odvezla alespoň 8. místo, hlavu ze spleti bójek ale měla zamotanou asi ještě hodně dlouho.
Po deseti letech se plavecký šampionát do srdce Katalánska vrátil a vrcholem dálkoplaveckého programu bude opět maratónský závod na 25 kilometrů.
Za obrovského vedra, ve špinavé vodě a na nejdelší možné trati, cítí český trenér šanci na nejlepší český výsledek na šampionátu.
„Ne, že bych se upínal na pětadvacítku, ale ze zkušeností, které mám, tak z počtu startujících by měla největší ambice Silva, popřípadě Libor. Ten kdyby mohl zasáhnout do desítky, tak by to bylo super,“ staví před své svěřence hlavní cíle Rostislav Vítek.
Silvie Rybářová bude chtít potvrdit bramborovou medaili z loňského mistrovství Evropy na této trati. Libor Smolka, trénující v Austrálii, se zase bude snažit vystoupit z prokletí desátých míst, která jej pravidelně zdobí už od světového šampionátu v roce 2009. Jak ukazuje deset let starý příklad Hlaváčové, počítat se musí ale nejen se soupeři.
