Mistr světa Synek spěchá na dvojitou oslavu

EXLUZIVNÍ ROZHOVOR – Skifař Ondřej Synek je mistrem světa. Na jezeře Karapiro na Novém Zélandu vybojoval pro Česko historicky první zlato na světovém šampionátu v olympijské veslařské disciplíně. Závod zajel dokonale takticky a po úchvatném souboji triumfoval s velkým náskokem před domácím Mahém Drysdalem. Ondřej Synek tak výtečně uzavřel fantastickou sezónu, ve které vyhrál, co se dalo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Synek při tréninku

Ondřej Synek při tréninku | Foto: Pavel Lebeda

Ondřeji, kde jste na trati poznal, že získáte zlato?
Už když jsem šel na závod, věděl jsem, že to bude dobrý, protože jsem se cejtil fakt perfektně. Nic mě nebolelo, super jsem se vyspal. Po sto metrech, když už jsem byl půl lodě před Drysdalem, tak jsem věděl, že to bude dobrý a že mě už jen tak nedojede. Celou dobu jsem odrážel jeho nástupy, protože se mě pořád snažil dojet. Pořád do toho šlapal. A ke konci, když jsme se přiblížili k tribuně, tak jsem do toho pořádně kopnul a ještě jsem mu kousek odjel. A to si myslím, že už byl hodně zlomovej okamžik. Posledních 200, 250 metrů už bylo celkem v pohodě. Už to bylo jenom o tom, abych neudělal chybu.

Jak vám bylo v cíli?
To ani nejde popsat, protože jsem tomu obětoval docela dost. Jak hodně sil, tak různého odříkání. Rodina mě hodně podporovala, takže za to všechno děkuju. To prostě pak nejde ani popsat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Synek o zlaté medaili na MS veslařů na Novém Zélandu

Tak zkuste aspoň popsat, jak moc takový triumf bolí…
Když člověk vyhraje, tak ho to skoro ani nebolí. Ta radost z toho vítězství, ta euforie, přemůže tu bolest. Ale když je člověk o kousíček druhej, je to super výsledek, ale bolí ho to třikrát tolik než toho vítěze. Samozřejmě, že jsem jel úplně naplno a proto jsem vyhrál. Kdybych jel na 99 procent, tak jsem mohl bejt druhej nebo třetí. A pak jsem potřeboval doplnit trochu šťávu a natankovat benzín. Přišel trenér s banánem a čokoládou, a to mě trochu srovnalo.

Co vám běželo hlavou, když hráli na Novém Zélandu českou hymnu?
Vzpomněl jsem si na všechny doma. Tenhle závod určitě není zlato jen pro mě, ale pro celý český veslování a pro všechny ty veslaře a lidi, co mi určitě drželi palce.

Přišla slza do oka?
Ne, nepřišla. Ale je to na krajíčku.

Nemrzelo vás, že jste ten titul získal tak daleko? Že jsme tady na břehu napočítali všeho všudy pět českých fanoušků?
Trošku jo. Na druhou stranu si připadám, jako když Švýcar vykrade Rakušákům Hahnenkamm. Teď mě to začalo super bavit.

Vaše partnerka doma čeká narození potomka, zatímco vy jste tady bojoval o titul mistra světa ve veslování. Jaká je doma situace?
Stále ještě čeká, naštěstí. Takže doufám, že to stihnu, termín máme v pondělí. A hned zítra brzo ráno (dnes večer SEČ – pozn. ed.) odjíždím, abych stihl první letadlo a byl doma co nejdřív. Takže doufám, že ještě stihnu porod a bude to dvojnásobná radost a dvojnásobná oslava.

A tady na Novém Zélandu nějakou oslavu stihnete?
S českým týmem určitě půjdeme do hospody na pár piv, na nějakou večeři. Ale to bude jenom taková úvodní ceremonie. V Praze, až bude klid, se sejdeme určitě se všema veslařema, se všema lidma, co znám. Myslím, že to bude velká akce.

Petr Čermák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme