Nečas se kloní k tomu, aby Česko půjčku MMF neposkytlo
O tom, zda Česko půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) peníze na záchranu eurozóny, rozhodne vláda. Oznámil to premiér Petr Nečas, který se ale kloní k tomu, aby Česko půjčku MMF neposkytlo. Jedná se zhruba o 90 miliard korun. Nečas ale přiznává, že kdyby Česká republika v tomto rozhodnutí zůstala osamocena, bylo by to politicky velmi komplikované.
„Buďto se česká vláda rozhodne, že se tohoto navýšení příspěvku nezúčastní, vědomě to takto řekne a nebude se na nikoho vymlouvat, nebo pokud se rozhodne, že se zúčastní, a já se teď osobně kloním k tomu, aby se nezúčastnila, tak bude muset být schopna garantovat, že tyto finanční prostředky získá,“ řekl Nečas.
Prezident Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok ve Světě o jedné
Nečas zdůraznil, že vláda ani Česká národní banka (ČNB) nemají v tuto chvíli dostatek informací k tomu, aby mohly o takto závažné věci okamžitě rozhodnout. „Teď se ukazuje celá řada skutečností, která na konci minulého týdne známá nebyla,“ podotkl premiér.
„Je to závažná situace, ale také velmi komplikovaný, odborný problém. Primitivní zjednodušování, kterého jsme svědky, bych považoval za politicky nezodpovědné. Držme se faktů a velmi důsledně jádra věci,“ řekl Nečas s tím, že na toto téma nyní očekává debatu všech demokratických politických stran.
Odpovědnost za toto rozhodnutí pak podle něj leží plně na bedrech vlády. Nečas upozornil, že o půjčce nemůže rozhodnout ČNB. „Byl by to výraz politické nezodpovědnosti,“ doplnil premiér.
Nečas zároveň prohlásil, že Česko se zatím nepřipojí k nové reformní smlouvě. Ta zavádí výrazně přísnější pravidla pro hospodaření států s eurem. Podle premiéra smlouva zatím není hotová a není jasné, co by pro Česko znamenala.
„V tuto chvíli, kdy existuje pouze prázdný bílý papír, kdy dokonce i název této smlouvy se může změnit, tak dávat silná prohlášení, že se pod tento bílý papír máme podepsat, tak považuji za velmi zkratkovité politické jednání,“ uvedl premiér.
Půjčka se bude řešit na summitu
Proti tomu, aby Česko poslalo na sanaci dluhů eurozóny 90 miliard korun, se vyjádřil i prezident Václav Klaus. Nesnadnost rozhodnutí přiznává i guvernér centrální banky Miroslav Singer. Podle něj jde totiž o desetinu všech devizových rezerv státu. Singer navíc tvrdí, že dohody z bruselského summitu neřeší problémy eurozóny jako celku.
Podle prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiřího Rusnoka jsou nicméně šance, že by se peníze z půjčky pro MMF České republice vrátily, poměrně velké. „Nejde o půjčku Evropské unii nebo instituci, která má otřesenou kredibilitu, jde o půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, tedy instituci, která patřila, a věřím a troufám si odhadnout, že i v budoucnosti bude patřit, velmi jistým věřitelům,“ zdůraznil Rusnok.
Půjčka 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu na léčbu krize eurozóny je jedním z bodů závěrečné dohody pátečního eurosummitu. Eurozóna má dát 150 miliard eur a zbytek sedmadvacítky 50 miliard eur. Příspěvek zemí bez eura je ale dobrovolný, toto dilema teď kromě Česka řeší i Polsko, Švédsko, Dánsko a Velká Británie.
