Před Úřadem vlády demonstrovali horníci. Nesouhlasí s novelou horního zákona
Zhruba dva tisíce horníků ze společnosti Czech Coal, která těží hnědé uhlí na Mostecku, dnes přišlo demonstrovat před Úřad vlády. Vadí jim, že ve hnědouhelných dolech klesá zaměstnanost a že ještě nejsou prolomeny limity těžby uhlí. Podle nich vláda nemyslí na obyčejné lidi v regionu.
Z Mostu do Prahy přivezlo horníky 32 autobusů. Z Letné pak vyrazili v průvodu a s transparenty ke Strakově akademii. Skandovali hesla a pískotem dávali najevo nesouhlas s novelou horního zákona, která má zrušit vyvlastňování soukromých pozemků kvůli těžbě. Podle odborů společnosti Czech Coal novela, která ale teď čeká už jen na podpis prezidenta, ohrožuje pracovní místa.
„My sem vlastně přicházíme s obyčejnou věcí, chceme na severu žít jako lidi. A to nám bohužel tato vláda nesplňuje,“ říká Václav Kadlec, zaměstnanec firmy, která pracuje pro společnost Czech Coal.
Proti novele horního zákona demonstrovaly před Úřadem vlády dva tisíce horníků. Natáčela tam reportérka Radiožurnálu Květa Moravcová
Zrušení vyvlastnění pozemků kvůli těžbě se naopak líbí těm, kteří by se jinak museli ze svých domovů stěhovat. Kromě obyvatel Mostecka by šlo také o lidi, kteří žijí například v okolí Karviné. Ti už založili sdružení s názvem Proti těžbě.
Jenže podle Jaromíra Franty, který demonstraci kvůli těžbě organizoval, může stát lidem nabídnout slušnou kompenzaci. On sám se kvůli dřívějšímu prolamování limitů stěhoval už dvakrát.
„Podmínky, které jsou dneska občanům Jiřetína nabízeny, jsou diametrálně odlišné. A uhlí, které je strategická surovina, tato republika bude potřebovat. A bude potřebovat miliony lidí, kteří jsou závislí na uhlí z této lokality, aby měli doma teplo a teplou vodu,“ řekl.
A tak s cílem zajistit práci sobě i ostatním protestujícím, sepsal prohlášení, ve kterém proti schválení novely horního zákona protestuje. Spolu se svými kolegy předpokládá, že se jím bude vláda zabývat. Jenže ta má ve svém programovém prohlášení napsáno, že těžební limity prolamovat nebude.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby z ODS je třeba omezit, aby obyvatelé oblastí, kde by se mohlo po případném prolomení limitů těžit, byli vystaveni jen tlaku těžebních společností. „Aby byl vyvážen v prostředí, kde se těží, vliv státu a aby tam nebyli lidé vystaveni pouze komunikaci se soukromou společností,“ řekl.
Jednoznačným zastáncem novely horního zákona zákona, která znemožní vyvlastňování pozemků kvůli těžbě, je poslanec Věcí veřejných a starosta Litvínova Milan Šťovíček.
„Zrušení vyvlastňovacích paragrafů poskytne lidem v ohrožených obcích jistotu, že jejich budoucnost je skutečně v jejich rukou, a nikoli v rukou těžařů či nějakého úředníka,“ vysvětlil v Ozvěnách dne.
S argumentem horníků, že to bude na úkor pracovních míst v regionu, starosta nesouhlasí: „Právě naopak. Vždyť i hornické odbory přiznávají, že prolomení limitů nepřinese žádná nová pracovní místa. Kromě těch na bourání města Horní Jiřetín.“
Zastáncem novely horního zákona je poslanec Věcí veřejných a starosta Litvínova Milan Šťovíček. Byl hostem Ozvěn dne.
Šťovíček upozornil, že předseda odborů skupiny Czech Coal Jaromír Franta, který sedí i v dozorčí radě společnosti, nehájí skutečné zájmy horníků, ale zájem vlastníků těžební společnosti na zvýšení ceny akcií firmy.
„Organizátor dnešní demonstrace by měl vysvětlit skutečnost, proč těžební společnosti propustily v letech 1993 až 2010 přes 13 tisíc zaměstnanců. A odbory povětšinou mlčely. Přitom teď se jedná zhruba o 800 zaměstnanců na jednom velkolomu ČSA,“ dodal.
Proti prolomení těžebních limitů jsou také ekologické organizace. Omezení vyvlastňování vítá například i Greenpeace, podle Jana Rovenského existují i jiné možnosti, jak se k uhlí dostat.
„Když se podíváte například na ložiska Komořany mezi Horním Jiřetínem a Litvínovem, můžete se tam dostat i pomocí stávajícího dolu Centrum. Není to tak ekonomicky efektivní, ale ten důl tam dneska existuje,“ vysvětlil.
