Růst cen elektřiny chce vláda kompenzovat srážkovou daní
Vláda našla způsob, jak snížit skokový růst ceny elektřiny v příštím roce. Kabinet Petra Nečase se ale dohodl, že finanční zátěž rozdělí mezi státní rozpočet, spotřebitele a podnikatele s obnovitelnými zdroji. Konkrétní čísla ale zveřejní ministerstvo průmyslu a obchodu až příští týden.
Hlavní kroky mají být celkem tři, a to zvýšení poplatku za vynětí půdy z půdního fondu, zavedení srážkové daně z podpor fotovoltaické energie a zapojení obchodu s emisními povolenkami. Vláda se na tomto řešení dohodla po pětihodinovém jednání.
Výsledek jednání vlády v Ozvěnách dne představil Miroslav Kalousek, ministra financí a místopředseda TOP 09.
„Toto považuji za nesmírně důležité, že na vládě byla dosažena shoda a že zavádíme i srážkovou daň u fotovoltaických elektráren, protože i toto odvětví průmyslu se musí zapojit do financování dopadů, které jsou na zbytek ekonomiky včetně domácností,“ řekl Petr Nečas. Premiér zároveň zopakoval, že by jak pro domácnosti, tak pro firmy neměla cena elektřiny v příštím roce stoupnout o více než deset procent.
O výši výnosů z jednotlivých opatření se ale bude ještě tvrdě jednat. „Vláda uložila třem ministrům, aby našli optimální míru toho mixu. Nás čeká poměrně intenzivní jednání na toto téma na jehož konci bude jasné, jak vysoká bude daň a jak vysoká bude kompenzace,“ vysvětlil Miroslav Kalousek, ministra financí a místopředseda TOP 09.
Opatření vlády v pořadu Stalo se dnes okomentoval ekonom z VŠE Miroslav Zajíček.
Podle České fotovoltaické asociace je ale například zavedení srážkové daň populistickým řešením. „Srážková daň je totiž srážková daň z příjmu. To znamená, že nikoho v daném okamžiku nezajímá, jaké máte náklady, srazí se vám z příjmu. Znamenalo by to krach řady projektů a arbitráže v obrovském řádu, protože byť jsou fotovoltaické projekty prezentovány jako zlatokopecké záležitosti, tak tomu není. V prvních letech je potřeba splácet bankám velké částky a de facto z toho žádné volné prostředky nejsou,“ vysvětlil šéf asociace František Smolka.
Miroslav Zajíček, ekonoma z VŠE, si navíc myslí, že dohodnutá opatření nebudou dostatečná: „Je to snaha vyplout z toho problému. Je to snaha pozdní, polovičatá a nedostatečná. Vláda tahá za hodně krátký konec provazu.“
ČSSD má svůj vlastní návrh
Svůj návrh na omezení skokového zvýšení cen elektřiny předložila i ČSSD. I sociální demokraté chtějí solární energii zdanit. Elektrárny, které fungují od roku 2006, by státu vracely 265 korun za megawatthodinu. U elektráren, které vstoupily na trh po roce 2010, by to bylo už 50 procent.
„Ono by to fungovalo tak, že firmy dostanou těch slíbených 13 korun za kilowat. Když je částka zaplacená, tak jim stát zase z 13 korun půlku sebere a zase je vrátí do systému,“ vysvětlil fungování v praxi stínový ministr financí Jan Mládek.
Stejně jako ve vládním návrhu by ČSSD provozovatelům solárních elektráren zachovala patnáctiletá návratnost investic.
Míl: Snižme závazek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla by ale vláda měla zásadně přehodnotit svůj přístup k podpoře obnovitelných zdrojů energie:
„Stát by měl revidovat svůj závazek do Bruselu, že bude mít třináctiprocentní podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě. To je absolutní nesmysl a chce-li na něm stát trvat, tak nám sděluje, že nárůst ceny bude pokračovat, protože ještě zdvojnásobíme podíl obnovitelných zdrojů. Každý investor, který bude do tohoto oboru vstupovat, bude vyžadovat státní garance, lepší zajištění a podmínky na těchto investicích, protože nebude věřit, že stát dostojí svému slovu.“
