Stříleli nám pod nohy, vzpomínala pamětnice u rozhlasu na rok 1968

Na oběti srpnové okupace z roku 1968 se dnes vzpomínalo před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Jako v předchozích letech se i letos piety účastnili pamětníci tehdejší okupace, stovky přihlížejících a taky vrcholní politici a zástupci státu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt před budovou Českého rozhlasu 21. 8. 2012

Pietní akt před budovou Českého rozhlasu 21. 8. 2012 | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Kladení věnců před budovou Českého rozhlasu, kde před 44 lety umírali jeho obránci, asistovali vojáci. Poté následovaly projevy.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová například připomněla, že události ze srpna 1968, kdy se národ sjednotil v odporu proti okupaci, mají svůj přesah i do naší současnosti.

„Čeká-li nás mimořádně těžká situace, věřím, že jsme se z historie poučili. A to je také odpověď na častou otázku, kterou dostávám, zda má smysl podobná výročí připomínat a zda jsou příkladem moudrosti, zdrojem řešení pro budoucí generace,“ uvedla Němcová.

Mnoho z přihlížejících zažilo boje u rozhlasu na vlastní kůži. Třeba Milena Kozumplíková popsala okamžik, kdy jeden z okupantů začal střílet.

„To jsme si říkali, proboha, co blázní, vždyť tady jsou lidi. Začali jsme ustupovat do Balbínovy ulice a on nám střílel těsně pod nohy,“ vzpomínala. Po přestřelce zůstalo na ulici před rozhlasem 15 mrtvých.

Dělníci Nové huti se chtěli v roce 1968 bránit roztaveným železem

Číst článek

Rozhlasáci se snažili svobodně vysílat do poslední chvíle, a to nejen v Praze, ale i v jiných studiích. Rozhlas byl tehdy hlavním zdrojem svobodných a pravdivých informací a okupanti se ho snažili co nejdřív umlčet. Soustředili se na Prahu, a tak se v krajích mohlo vysílat poměrně volně.

Mimořádně emotivní vysílání znělo například z královehradeckého rozhlasu. Rozhlasový reportážní vůz projížděl přímo mezi kolonami polských tanků, které postupovaly od Náchoda.

Hlasatelky ve studiu četly stovky rezolucí s podniků a továren, které odsuzovaly vpád vojsk. Reportéři pak popisovali dojmy, které viděli na vlastní oči.

Královehradecký rozhlas vysílal velmi dlouho, a to i díky Svobodné Evropě, která mu poskytla jednu ze svých frekvencí. Pracovníci rozhlasu pak byli obviněni ze spolupráce se Západem a normalizace mnohým z nich přichystala velmi kruté tresty.

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme