Na adventním věnci dnes zasvítí první svíčka. Tento zvyk ale naši předci vůbec nedrželi. Mnohé dnešní zvyky se před 200 lety neslavily a mnohé tehdejší neslaví zase generace současné.

Tento článek je více než rok starý.

10:18 1. prosince 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Advent začíná první neděli po svátku svatého Ondřeje, to znamená po 30. listopadu. Tento čas má být klidným obdobím, kdy se lidé měli připravovat na příchod mesiáše.

Zvyk zapalování svíček na adventním věnci je v našem prostředí poměrně mladý. Lze ho pozorovat v posledních 25 letech.

„Naši předci skutečně tento zvyk neznali, ale měli spoustu jiných zvyků, které jsme třeba už dnes zase zapomněli my,“ říká ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina a etnografka Ilona Vojancová.

Naši předci z dob předkřesťanských si nesli spoustu zvyků, které narušovaly klidný čas adventu. Jedním z nich je i svátek svaté Barbory, která odměňovala hodné děti z košíčku plného pamlsků.

„V předvečer svátku této světice vesnicí obcházely maskované postavy mladých dívek. Byly celé zahalené do bílého roucha, měly rozpuštěné vlasy, které jim zakrývaly obličej a mlčky procházely vesnicí. Kontrolovaly, jak se lidé připravují na svátky,“ dodává Ilona Vojancová.

Na začátku adventu vyzval papež mladé lidi k aktivnímu přístupu k životu

Číst článek

Stejně jako Barbory, chodily v adventním čase na své kontrolní obchůzky Lucky, které prověřovaly, zda se dodržuje zákaz předení či zda děti příliš nezlobí. V oblasti severní Moravy nebo v částech západních a jižních Čech se tyto zvyky dodržují dodnes, nicméně svůj původní, masový charakter už ztratily.

Adventní období tedy mělo být obdobím střídmosti jak v zábavě, tak v jídle. K adventu patřil půst, ale nebyl striktně dodržován. „Jedla se jídla, která nebyla příliš tučná. Většinou se vařily různé polévky a připravovaly se pokrmy z kynutého těsta, luštěnin a hub,“ vysvětluje Ilona Vojancová.

Stejně skromné byly i nadílky – jak ta mikulášská, tak štědrovečerní. „V mnohých rodinách samotným darem už byla štědrovečerní večeře, její bohatství, její množství,“ připomíná Vojancová s tím, že i měřítka samotné bohatosti a množství byla jiná než v současné době. Děti pak dostávaly ovoce, ořechy, perník nebo drobné stavbičky z ovoce.

Křesťanům začíná advent, doba přípravy na příchod Krista

Číst článek

Marína Dvořáková, Naďa Kubínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít