V Česku žije už pět let 120 uprchlíků z Barmy. Pomohly jim úřady i OSN

Už pět let žije v Česku 120 uprchlíků z Barmy. Rodinám pomohly s přesídlením české úřady a OSN. Nový domov našly většinou v menších městech, která jim hned na začátku zajistila asistenty. Ti cizincům ukázali, jak například funguje bankovní systém nebo jak neprotopit jmění. Dvě rodiny přijal i Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti v Röszke na maďarsko-srbské hranici - cesta skrz plot

Migranti v Röszke na maďarsko-srbské hranici - cesta skrz plot | Foto: Ľubomír Smatana

„My jsme ani nevěděli, kde Česká republika je. Bylo to trochu překvapení, ale rychle jsme si na to zvykli,“ popsala 16letá Asuj, která bydlí v Brandýse nad Labem s mladší sestrou a matkou. Otec zemřel na rakovinu po příjezdu do země, takže na všechno zůstaly samy tři.

Rodina původně vůbec netušila, do které země je OSN pošle: „Pak nám řekli, že pojedeme do České republiky a připravili nám důležité informace. Řekli nám taky, že tady padá sníh a je zima,“ řekla tmavovlasá studentka gymnázia Asuj.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rohlík se musí dát do sáčku, aby neztvrdl. Jednoduchá poučka. Pro Barmánce z jiného kulturního prostředí ale novinka. V Česku jich už pět let žije 120

Jiné prostředí pro její rodinu znamenalo mnoho novinek. „Nevěděli jsme, že musíme dát rohlík do pytlíku, aby neztvrdnul. Bylo to potom hodně těžké jíst,“ vzpomínala Asuj na začátky života v Česku.

Obec uprchlíkům nejen zajistila bydlení a práci, ale poskytla z počátku i asistenta.

„Jak funguje bankomat, peněžní systém u nás. Byly tam i jiné věci, třeba domácí spotřebiče. Třeba při regulaci topení jsme zjistili, že neví, jakým způsobem regulovat topení, aby neprotopili tisíce,“ uvedl šéf sociálního odboru Jan Horčík.

Když ministerstvo vnitra shánělo vhodné obce, vybíralo si malá města, kde se lidé alespoň trochu znají. V Brandýse byli zastupitelé pro téměř okamžitě.

„Přesidlování uprchlíků probíhalo organizovaně. Samozřejmě i na místě to byly výběry rodin a příprava obcí, materiálu a zajištění, takže ta komplexní péče byla daleko větší, než dnes vidíme,“ popsal bývalý starosta Ondřej Přenosil.

Náklady na usídlení uprchlíků platilo ministerstvo vnitra, které také poskytlo hostitelským obcím jako kompenzaci dotaci na rozvoj.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme