Vyhlazování skupin obyvatel ani antisemitismus nejsou minulost, znělo při výročí holocaustu
Mezinárodní den památky holocaustu si dnes připomněli v pražské budově Senátu i v německém Bundestagu. Připomněli, že systematické vyvražďování skupin obyvatel není jen otázkou minulosti. Varovali také před novou vlnou antisemitismu.
„Vyhlazování pokračuje například v Africe nebo v Sýrii nebo v dalších zemích. Příčina je v lidech samotných, mají v sobě nenávist vůči něčemu cizímu, potřebují si najít důvod, aby se cítili bezpečně, aby někoho ovládli, aby někoho zničili,“ řekl na dnešním shromáždění předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.
Hrůzy prožité v terezínském ghettu si připomněla i Doris Grozdanovičová. „Dnes je to zrovna 72 roků, co jsme přijeli transportem do Terezína,“ vzpomněla pamětnice.
Do Terezína se dostala jako šestnáctiletá, narozeniny tu slavila celkem čtyřikrát. Z celé rodiny přežila druhou světovou válku jen ona a její bratr.
Přežít pobyt v ghettu jí pomohla i neobvyklá práce, kterou dostala na starosti. „Byla jsem celý den venku s ovcemi. Ovečky to něco úplně jiného, než kdybych byla zaměstnána v prádelně nebo někde uvnitř ghetta,“ vyprávěla Grozdanovičová.
Na setkání v Senátu u příležitosti Mezinárodního dne obětí holocaustu natáčela redaktorka Eva Rajlichová
I přesto, že Terezín je místo které má spojené s bolestnými vzpomínkami, jezdí sem paní Grozdanovičová docela často. Vypráví hlavně mladým lidem o tom, co tu prožila.
Před časem navštívili bývalé ghetto i studenti osmiletého gymnázia Or chadaš.
„Působilo to tak tiše, ale zároveň velice hrozivě. Stejně jako Osvětim, kde jsme všichni byli,“ říká jedna ze studentek.
Na studenty hluboce zapůsobilo také to, že v Terezíně stále žijí lidé. A co jim říká slovo holocaust? „Utrpení… hrůza… Adolf Hitler… nenávist…,“ zaznívalo z úst dnešní mladé generace.
Během druhé světové války nacisté a jejich spojenci hromadně vyvraždili okolo šesti milionů židů. Termín holocaust byl později rozšířen i na vyvražďování dalších etnických, náboženských a politických skupin - Romů, homosexuálů nebo třeba svědků Jehovových.
Německo: Antisemitismus sílí
V Německu dnes předseda ústřední židovské rady v Německu Dieter Graumann varoval před novou vlnou antisemitismu. Prohlásil to v rozhovoru pro deník Rheinische Post u příležitosti Dne památky obětí holocaustu.
Ústředním řečníkem slavnostního aktu byl 95 letý ruský spisovatel Danijl Alexandrovi Granin, který přežil 900 dní trvající blokádu Leningradu.
O připomínce holocaustu v Německu natáčela zpravodajka Českého rozhlasu v Berlíně Klára Stejskalová
„Autentické vzpomínky lidí, kteří přežili holocaust a váleční hrůzy, jsou důležitější než fakta a čísla z učebnic dějepisu,“ prohlásil předseda židovské rady v Německu Graumann.
Ten zároveň vyslovil značné znepokojení nad tím, jak často se opět používá ve školách slovo žid jako nadávka. A že opět existují místa, kterým se dnes musí židé v Německu vyhýbat.
Izraelské ocenění pro českého železničáře
K dnešnímu dni patří i udělování ceny Spravedliví mezi národy. Stát Izrael a Památník holokaustu - muzeum Yad Vashem jí oceňují lidi nežidovského původu, kteří za války ochránili Židy před utrpením nebo smrtí.
Mezi laureáty se in memoriam zařadil další Čech - Karel Košvanec. Za války pomáhal Židům uvězněným v terezínském ghettu, desítkám z nich zachránil život. Ocenění dnes převzala jeho dcera.
Stodesátý spravedlivý Čech. Izraelský velvyslanec v Liberci ocenil Karla Košvance
Číst článek
