Zákaz poslanecké činnosti pro Škárku je na hranici ústavnosti, tvrdí experti

Desetiletý zákaz poslanecké činnosti pro Jaroslava Škárku vyvolal další debatu o tom, jak umožnit zánik mandátu zákonodárce v případě pravomocného odsouzení. Ústavní novelu už předložila ve sněmovně KSČM. Příští týden se touto novelou má zabývat vláda. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová dnes oznámila, že takový návrh v nejbližší době také podá. Podle ústavního experta Jana Kysely navíc zákaz nepřiměřeně zasahuje do politických práv.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda poslanců Věcí veřejných (VV) Víta Bárta a Jaroslav Škárka (dříve také VV) u soudu

Předseda poslanců Věcí veřejných (VV) Víta Bárta a Jaroslav Škárka (dříve také VV) u soudu | Foto: Filip Jandourek

Bývalý člen Věcí veřejných Jaroslav Škárka byl totiž dnes v případě kauzy uplácení ve Věcech veřejných nepravomocně odsouzen k třem rokům nepodmíněně a také desetiletému zákazu poslanecké činnosti. To ale ještě automaticky neznamená zánik poslaneckého mandátu, a to i po nabytí účinnosti rozsudku.

Nový návrh by měl rozšířit důvody, respektive podmínky zániku mandátu poslance a senátora. V aktuálním znění zákona totiž zákonodárci mohou o svůj mandát přijít jen tak, že se ho sami vzdají. Návrh v minulosti neúspěšně prosazoval i Senát ještě v pravicovém složení vlády v čele s ČSSD.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Odpoledního Radiožurnálu byl odborník na ústavní právo Jan Kysela

„Před jedenácti lety existoval poměrně velký návrh změny ústav, který vznikl v Senátu, a tam se předpokládalo, že by taková situace k zániku mandátu vedla, ale bylo to vázáno samozřejmě na pravomocné odsouzení," vysvětlil v Odpoledním Radiožurnálu odborník na ústavní právo Jan Kysela.

„Důvody byly dva. V případě, že porušíte úmyslně právo, tak tím vlastně porušujete slib, že byste se jako poslanec či senátor zavázal, že budete ctít zákony, ústavu a tak dále, a pokud se dopustíte úmyslného trestného činu, tak jste jako by slib závažným způsobem porušil, a mělo to vést k zániku mandátu. V druhém případě, pokud - bez ohledu na to, jestli je to čin úmyslný, nebo neúmyslný - byste byl potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody, tak zase nemůžete vykonávat mandát, takže vznikla nějaká překážka a to zase mělo vést k zániku mandátu," dodal.

Kyselu rozhodnutí obvodního soudu zakázat Škárkovi politickou činnost překvapilo. Prý nechápe, čeho tím chce soud dosáhnout, když to stejně k zániku poslaneckého mandátu nestačí.

Soudce odvedl v kauze Věcí veřejných profesionální práci, říká Ondráčka z TI

Číst článek

„V případě, že by tím chtěl dosáhnout zániku mandátu, tak to považuji za velmi málo pravděpodobné jako efektivní prostředek," řekl v Odpoledním Radiožurnálu Kysela a pokračoval:

„Důvody zániku máme upravené v ústavě a zákonem je nelze rozšiřovat, a jelikož žádné odsouzení pro trestný čin jako zánik mandátu ústava nepředpokládá, tak si myslím, že s tím žádný trestní rozsudek nic udělat nemůže," dodal.

Kysela také upozornil, že zákaz politické činnosti by mohl znamenat protiústavní zásah do politických práv.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Stalo se dnes byla bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová

„Jestli to má směřovat do budoucna, že se soud pro nějaké budoucí kampaně pokouší zakázat panu Škárkovi, aby se jich účastnil s nadějí na získání křesla, tak i to považuji za poněkud sporné. Protože se mi zdá, že je to zásah do výkonu politických práv způsobem, který asi česká listina základních práv a svobod nepředpokládá, takže mně se tento trest zdá být přinejmenším sporný,“ zdůraznil.

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová tvrdí, že jinak vynikající soudce, který postupoval podle trestního zákona, přeci jenom nedocenil ústavní souvislosti a ústavně-právní judikaturu:

"Protože pokud bych i jen připustila, že by zákon mohl doupravit výkon mandátu a podmínky výkonu mandátu, tak to ale nemůže být jakýkoli zákon, ale musí to být volební zákon, který je přijímán ve speciálním režimu."

Článek 40 ústavy předpokládá, že volební zákon bude odsouhlasen jak poslaneckou sněmovnou, tak senátem s tím, že když by senát nesouhlasit s předloženou úpravou, tak poslanecká sněmovna nemůže senát přehlasovat. Jsou to takzvané organické zákony.

Pokud by byl Jaroslav Škarka odsouzen pravomocně, mohl by podle Wagnerové vykonávat svůj mandát i v průběhu trestu.

„To je otázka, jak vykonávat, ale v každém případě po mém soudu by si ho udržel. Toho mandátu ho nikdo nezbaví, protože článek 25 zná zánik mandátu jen z přesně předepsaných šesti důvodů. Byla bych pro, aby to nebylo doplněno do zákonu o volbách, ale mělo by dojít k úpravě ústavní,“ říká Wagnerová.

Ne každé odsouzení by mělo znemožnit podle Wagnerové kandidaturu do voleb do poslanecké sněmovny, případně do senátu a znemožnit výkon pasivního volebního práva.

„Mělo by to být odsouzení pro určitý typ trestných činů nebo byl-li uložen trest určité intenzity. Neumím si představit, že by například odsouzení pro dopravní nehodu by mělo nějakým způsobem zkrátit pasivní volební právo. To by nebylo správné,“ míní Wagnerová.


Václava Marešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme