Květnou nedělí začíná Svatý týden
Dneškem končí postní doba, která začíná Popeleční středou. Zavírá ji Květná neděle, která je poslední postní nedělí. Po ní začíná pašijový týden. Označení „květná“ připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi.
Květná neděle, latinsky Dominica in Palmis nebo též Pašijová neděle, představuje pro katolíky hned dva momenty: vítání Krista jako Krále a Krista jako toho, který pro nás přinesl oběť, říká třeboňský farář David Henzl.
První zmínky o tradičním slavnostním průvodu s ratolestmi, který se koná na Květnou neděli, pochází z pátého století, kdy se na Olivové hoře v blízkosti Jeruzaléma shromažďovali věřící s olivovými nebo palmovými ratolestmi.
Podrobnosti o původu Květné neděle zjišťovala redaktorka ČRo Mária Pfeiferová.
„Šel průvod do Jeruzaléma, aby si ten slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma připomínali. Na Západě je to zpožděné, tam jsou první zmínky ze šestého století, zvláště ve Španělsku a Gálii,“ upřesňuje Henzl.
O Květné neděli a průvodu tak, jak ho známe dnes, lze ale podle jeho slov hovořit až v polovině osmého století. Olivové a palmové ratolesti se přitom v Evropě musely nahradit ratolestmi dostupné květeny.
Symbolika ratolestí byla převzata od Římanů, kteří v nich viděli znamení nového života. „Dokonce nabývaly takové magické síly, protože pro ně některé stromy byly posvátné a měli léčivou a magickou sílu,“ vysvětluje Henzl.
Římané a Řekové si je tehdy nosili do svých domů, aby se uchránili před nemocemi a zlými vlivy. V Křesťanech v Gálii a ve Španělsku přetrvávalo pohansko-křesťanské myšlení a církev zařadila některé z pohanských prvků do svých obřadů.
