Sídlo bývalého českého disentu je spojováno s chalupou Václava Havla. Bílené stavení s dřevěnými vraty a jeho okolí bylo v minulosti místem důležitých politických i kulturních setkání. V době komunismu právě tady, pár metrů od chalupy, čtyřiadvacet hodin denně hlídala Václava Havla z maringotky státní bezpečnost. Dnes chodí lidé k chalupě, aby zapálenou svíčkou vzdali poctu muži, který byl pro mnohé prezidentem s lidskostí a schopností odpouštět.

0:09 20. prosince 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Trutnováci na Václava Havla vzpomínají jako na muže s otevřeným srdcem. Za politika ideála ho označují i polští novináři. Svíčku přijel zapálit například Zbygniew Gurniak z Opole:

„Já osobně vidím jméno Havla na transparentu studentů, kteří v roce 1989 protestovali proti komunismu. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že stál v čele disidentů. My bychom také chtěli takového Havla. On byl velký intelektuál. Havel, to byl velký člověk.“

Pro Václava Havla neexistovali lidé horší a lepší. Dokázal pomoci nejen svým přátelům a známým, ale i těm, kteří o pomoc požádali.

„My jsme tenkrát za Havlem jeli, potřebovali jsme něco vyřídit na ministerstvu vnitra. Okamžitě to vyřídil. Úžasný člověk, férový chlap,“ vzpomínají manželé z Mladých Buků.

Disidentka Drahomíra Fajtlová vzpomíná na Havla jako na člověka, který uměl odpouštět:

„Každému odpouštěl. Byl nesmírně moudrý a hodný. Pro každého si udělal čas. Nedovedu si představit, že by někoho odsoudil, protože i když ho někdo zradil nebo když se dozvěděl, co lidí na něho donášelo, říkal, že se jim nemůže divit. Že měli strach o děti, o rodinu.“

Svíčky před vraty Havlovy chalupy nezhasínají.

Eva Boudová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít