Havel vedl národ ke smíření, svobodě i dobru, vzpomínají duchovní
Úmrtí bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla dnes ráno ve věku 75 let zasáhlo také představitele a členy církví. Pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka zdůraznil, že se loučí nejen se státníkem, ale především s přítelem. Seznámili se spolu totiž na začátku 80. let ve věznici na Borech.
„Já jsem ho poznal tam, kde se pozná opravdu hodnota člověka. Když máte těch pár metrů a zamřížované okno. A mohu říci – plachý, nesmírně citlivý a přitom nesmírně statečný člověk, který věděl, že zodpovídá svému svědomí. A když si kladl otázku, co to je 'mé svědomí', tak si stále kladl otázku o Tom, který je – o Bohu. A to byly naše debaty, celoživotní debaty, které skončily určitě dobře, a teď už ví lépe než já, kdo je Bůh,“ vzpomíná Duka.
Arcibiskup by si přál, aby po Václavu Havlovi zůstala v českém veřejném prostoru především atmosféra listopadu 1989.
„Abychom si byli vědomi tak jako on té obrovské zodpovědnosti za tuto zem, za lidi, kteří zde bydlí bez ohledu na politické, kulturní a náboženské přesvědčení. Ale že musíme být skutečně lidmi, kteří si jeden druhého vážíme, kteří dokážeme pro druhého opravdu jít s plným nasazením,“ vysvětluje.
Právě schopnost nasadit se pro druhého je podle Duky podstata křesťanství a zároveň výzva, která by měla po bývalém prezidentovi zůstat.
Profesor Tomáš Halík, pražský arcibiskup Dominik Duka, kazatel církve bratrské Pavel Černý, historik Jaroslav Šebek v Dotecích víry
„Myslím si, že jeho smrt přišla v určitém okamžiku – na konci adventu, na začátku Vánoc, na začátku nového roku, kterého se tak bojíme, a nemáme se proč tolik bát, protože on nám může i Václav Havel celým svým životem a celým svým postojem říci, že svoboda ale i dobro je vždycky možné,“ zamýšlí se.
'Žil pro druhé a pro společné dobro'
Na exprezidenta Havla myslí i kardinál Miloslav Vlk: „Já na pana Václava Havla rád vzpomínám, protože se mi zdálo, že náš osud, můj a jeho, že má něco podobného. On vlastně sotva vyšel z věznice, tak šel brzy na prezidentský stolec, a já jsem sotva přestal mýt okna, a stal jsem se biskupem.“
Kardinál Miloslav Vlk zdůrazňuje duchovní hodnoty, ke kterým Václav Havel inspiroval
Bývalého prezidenta Václava Havla považoval především za symbol duchovních hodnot pro novou dobu po pádu komunismu. Mrzí ho ale, že se nastolená orientace v uplynulých dvaceti letech příliš neujala.
„Vyslovuji vděčnost, kterou asi cítí myslím každý příslušník našeho národa. Myslím si, že on byl tím, který nesl naši republiku, známost o ní – reprezentant naší republiky vlastně v celém světě. On je víc znám ve světě než doma. Tak, jak se říká, že doma není nikdo prorokem,“ dodává kardinál.
Podle olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera byl Václav Havel velkým mužem, který vykonal mnoho pro národ, společnost, svobodu i demokracii, protože nežil pro sebe, ale pro druhé a pro společné dobro.
„Myslím na něho také v modlitbě a prosím za to, aby tento usilovný hledač svobody, krásy a pravdy zakusil šťastné setkání s Boží láskou na věčnosti. Vždyť v nejdůležitějších okamžicích novodobých dějin našeho národa dovedl v takovém množství lidí probudit víru, že pravda a láska zvítězí,“ zamýšlí se Graubner.
V zahraničí ho respektovali
Jako radost pro všechny hodnotí Havlův příchod na Hrad plzeňský biskup František Radkovský. Zesnulý prezident podle něj usiloval o svobodu, trpěl za ni a pracoval na tom, aby byl národ opět svobodný.
„Myslím si, že Václav Havel si natrvalo zaslouží místo v našem srdci a také v historii našeho národa. Ty mladší generace už to tolik necítí, protože už ho nezažily, a tak ať on nám zůstává takovým vzorem právě svobody, tolerance, otevřenosti a sympatií ke všemu dobrému,“ vyjadřuje naději Radkovský.
Katolický kněz, filozof a sociolog profesor Tomáš Halík také připomíná výjimečný kredit, kterému se Václav Havel těšil v zahraničí:
„Myslím si, že žádný – a není to jen můj subjektivní dojem, je to fakt – žádný Čech, v celých tisíciletých dějinách našeho národa, nesetkal se s takovou úctou ve světě. Já jsem se setkával s lidmi opravdu na všech kontinentech, v odlehlých zemích Afriky, Asie, Austrálie. Když jsem řekl Česká republika, ozvalo se jediné jméno – Václav Havel – a bylo vyslovováno s velikou úctou.“
Úmrtí bývalého prezidenta osobně zasáhlo i kazatele Církve bratrské Pavla Černého. Radiožurnálu řekl, že to byl po mnoha letech první prezident, který měl porozumění pro duchovní aspekty lidského života.
„Prezident Václav Havel určitě zůstane v mých myšlenkách a vzpomínkách. Člověk charakterní, který měl smysl pro pravdu. Byl to také i on, na to nesmíme nikdy zapomenout, kdo v době Sametové revoluce zabránil různému lynčování a vyřizování osobních účtů. Vedl nás ke smíření a k pokoji," zavzpomínal na Havla Pavel Černý.
