Katastrofické scénáře se po otevření okruhu nenaplnily
Otevření nové části pražského okruhu proběhlo hladce a hlavnímu městu se ulevilo. Tvrdí to alespoň pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner.
„Osobně jsem dvakrát projížděl celou trasu včetně dopředu vytipovaných problematických míst a musím říct, že Jižní spojka i Barrandov si velmi oddechly. Provoz je naprosto plynulý. I v oblasti Spořilova byl provoz bez problémů, stejně tak v oblasti Chodova,“ řekl Šteiner.
Žádné zácpy se podle Šteinera netvořily ani v obcích, ležících severovýchodně od Prahy, kam se mohla přesunout část kamionů z Jižní spojky. „Podle informací policie tam nenastaly žádné kolapsové situace ani nedošlo k pozorovatelnému zvýšení kamionové dopravy.“
Šteiner připustil, že není možné zaujímat definitivní stanovisko po pěti hodinách, žádné katastrofické scénáře, tak jak je popisoval ČESMAD Bohemia, ale podle něj rozhodně nenastaly. Představitelé města budou nicméně vše sledovat i v dalších dnech.
Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia tvrdí, že načasování otevření okruhu je pouze předvolebním tahem pražských radních.
Hrozí nájezd kamionů z Německa
Podle ředitele Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegra okruh sice pomůže od tranzitu, ale tranzitní dopravy je méně než dopravy radiální, takže Praha stejně bude potřebovat nějaké systémové řešení pro dopravu z aglomerace do intravilánu.
„Podle mého odhadu se v několika nejbližších letech provoz na Jižní spojce vrátí na původní intenzitu. Nebude tam třeba tolik kamionů, ale bude tam nová vnitroměstská doprava. Po Jižní spojce budou jezdit například lidé, kteří do té doby jezdili metrem nebo autobusy,“ řekl Šlegr.
Okruh navíc podle něj může stáhnout daleko více kamionů, jedoucích ze severu Německa na jih. Čím modernější a větší dálnice se totiž postaví, tím větší je tam provoz.
„Tomuto jevu se říká dopravní indukce. Měl by po něm následovat nějaký krok, například zvýšení mýtného,“ myslí si ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr.
Ředitelství silnic a dálnic otevřelo nový 23 kilometrů dlouhý úsek krátce po poledni. Obchvat spojuje plzeňskou a brněnskou dálnici. Stavba, která je významná i v rámci evropské silniční sítě, stála kolem dvaceti miliard korun.
Podle odborník na dopravní stavitelství Otakara Vacína se na finanční náročnosti stavby projevily složité geotechnické poměry. „Stavěly se tunely a velké mosty. Navíc tady byly výkupy pozemků v Praze a okolí,“ zdůraznil Vacín.
Špatné svary
Ministerstvo dopravy zvažovalo otevření okruhu odložit, na konstrukci Lochkovského mostu je totiž několik špatných svárů. To se ale nakonec nestalo, experti vyloučili, že by sváry byly nebezpečné. Radiožurnalu to potvrdil i prorektor ČVUT Petr Moos.
„Jde o určitou nekvalitu svárů, na kterých nezávisí únosnost toho mostu, čili účastník provozu není vystaven na tomto mostu žádnému nebezpečí. A podle slov odborníků - mostařů, ocelářů - tato závada není nebezpečná a bude kontrolována," zdůraznil Moos ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Také Otakar Vacín si myslí, že je vše trochu zveličené. „Věřím, že nový posudek to potvrdí. Svary tak tlusté pásnice, jaké byly použity nezná ani česká norma,“ uvedl odborník na dopravní stavitelství Otakar Vacín.
