Syrský parlament vyzývá americké zákonodárce, aby nepovolili vojenský zásah proti režimu Bašára Asada. Americký prezident Barack Obama ale stále tvrdí, že odveta za nedávný chemický útok u Damašku je nutná. Zdůraznil to i na summitu G20 v Petrohradu. Ruský prezident Vladimir Putin ale jakoukoli akci, kterou neschválí OSN, nadále zcela odmítá.

16:00 6. září 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V ruském Petrohradu dnes skončil dvoudenní summit skupiny G20, jehož neoficiálním hlavním tématem byla Sýrie. Prezidenti a premiéři dvaceti nejvlivnějších zemí světa ale stále mají na řešení krize rozdílné názory.

Rusko, Čína, Indie, Indonésie, JAR, Itálie, Brázilie nebo Argentina trvají na nepřípustnosti vojenského zásahu v Sýrii bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Spojené státy, Francie, Turecko, Kanada nebo Saúdská Arábie ale zastávají názor, že použití zakázaných chemických zbraní je třeba potrestat. Nerozhodní jsou Němci a Britové.

Obama už dříve oznámil, že Spojené státy jdou v tomto případu vzorem. Odvetný útok nechá posvětit Kongresem, scházejícím se ve washingtonském Kapitolu.

Summit Velké dvacítky ale nepřinesl žádné sblížení zatím diametrálně odlišných postojů Spojených států a Ruska, dvou největších hráčů v diskuzi o Sýrii. Nasvědčuje tomu i fakt, že po oficiální večeři neproběhla žádná tisková konference.

Vladimir Putin potvrdil, že se s Barackem Obamou v Petrohradě stihli na 20 až 30 minut sejít. Obsažný, konstruktivní a prý velmi vstřícný rozhovor nicméně k ničemu nevedl. Oba zůstali u svého návrhu, vyslechli se, ale nikdo nikoho nepřesvědčil.

Rusko posílá k syrským břehům další válečnou loď

Číst článek

V obtížném ruskoamerickém dialogu tak budou po skončení summitu G20 pokračovat ministři zahraničí obou zemí. Tedy pokud se na rozhovory dostane. Moskva je teď totiž velmi rozzlobena tím, že se ruští poslanci chystali vyrazit do amerického Kongresu a vysvětlit tam své postoje k Sýrii, nicméně kongresmani jejich návštěvu odmítli.

Moskvu podpořila Čína i Pan Ki-mun

Ruský prezident Vladimir Putin podle kuloárních informací hodnotí americké argumenty jako nepřesvědčivé. Za jedinou relevantní zprávu prý bude považovat zprávu inspekce mise OSN, která v Sýrii působila.

Moskvu na summitu G20 podpořil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který řekl, že vojenský úder nevidí jako východisko z krize. Kritizoval také země, které do Sýrie dodávají zbraně. Tím se ale mohl právě Ruska dotknout, nicméně to už kategoricky popřelo informace, že by použité chemické látky na předměstí Damašku byly ruského původu.

Generální tajemník OSN pak vyzval k urychlenému svolání mírové konference a požádal o 4,5 miliardy dolarů, především na humanitární pomoc pro civilní obyvatelstvo v Sýrii.

Na stranu Moskvy se při setkání lídrů G20 postavila také Čína. Peking doporučuje vyjednávání a mírové řešení. „Vojenská akce v Sýrii by měla negativní dopad na světovou ekonomiku a ovlivnila by významně cenu ropy,“ upozornil čínský náměstek ministra financí Ču Kuang-jao.

Ruští pořadatelé summitu G20 si hýčkají média. Nabízejí jim přívětivou tvář země

Číst článek

Peking svůj postoj obhajuje mimo jiné tím, že konflikt by se na Blízkém východě mohl rozšířit a způsobit humanitární krizi.

Americko-ruská slovní válka

Agentury a média jsou teď plná výrazů jako „válka slov mezi Washingtonem a Moskvou“. Vzpomene si v této atmosféře ještě někdo na „reset“ vztahů s Ruskem, který sliboval prezident Obama? Co vztahy obou světových velmocí zatěžuje?

V těchto měsících je to hlavně Sýrie, potvrzuje to i zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák. Ale nejde jen o rozkol v názoru na odvetný úder v blízkovýchodní zemi proti údajnému chemickému útoku režimu Bašára Asada na povstalce:

„To, co se děje v Sýrii, je v současné době největší kámen úrazu. Ty vztahy ale zatěžuje minulost. Mnozí lidé – jak ve Spojených státech, tak v Rusku – dobře pamatují na studenou válku. Mají z té doby tendenci vidět se primárně jako nepřátelé než jako partneři.“

Rusové podle Slezáka mají zároveň velký problém s tím, nakolik poklesla váha jejich země v porovnání právě s érou studené války, kdy to byla druhá nejdůležitější velmoc.

„Kde by bylo Rusko bez jaderných zbraní, ropy, plynu a křesle v Radě bezpečnosti? Nebyla by to tak významná země, jako je dnes,“ říká s tím, že Rusko navíc není v RB OSN díky výkonu své ekonomiky.

„Bylo to gesto vůči Borisi Jelcinovi. Díky tomu se v devadesátých letech rozšířila G7 na G8,“ připomíná Slezák.

Vztahy Washingtonu a Moskvy podle něj ochlazují i další faktory, jako jsou špiónské aféry (třeba ta kolem Edwarda Snowdena) nebo příliš ostré výroky. Například ten, kterým Putin přirovnal zahraniční politiku Ameriky k politice nacistického Německa.

Martin Dorazín, Kateřina Procházková, Matěj Skalický, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít